Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.503

Klíčová slova:

Otevřené vzdělávací zdroje, vysokoškolská výuka, environmentální obory, interdisciplinární souvislosti, hodnocení kvality

Abstrakt

Prosazování otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v dokumentech i praxi na různých úrovních souvisí mj. s možnostmi, které tyto zdroje nabízejí při studiu, sdílení, a popřípadě společné tvorbě souborů informací a poznatků, což má významné dopady na ekonomiku znalostí, ale i způsoby jejich vytváření a reprodukce ve vzdělávání. Článek představuje koncept OER s ohledem na jeho zakotvení v legislativě (problematika copyrightu), roli v celosvětových závazcích k udržitelnému rozvoji, a zejména souvislosti s pedagogickými přístupy v procesu jejich současné proměny a vývoje; poukazuje na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a UR. Podává stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů ŽP a UR, s využitím kvalitativní metody provádí jejich analýzu a navrhuje soubor kritérií, podle kterých lze jednoduše usuzovat na kvalitu daného zdroje. Hodnotí různé typy OER (po 3 v několika skupinách) podle těchto kritérií a diskutuje celkovou povahu informačního prostředí, jak se studentům vysokých škol nabízí. Přehled o situaci OER je uzavřen konstatováním značných příležitostí zvláště v oblasti ŽP a UR, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů; tyto možnosti však nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Biografie autora

Jana Dlouhá

RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D.

Odpovědný redaktor Envigogiky.

Vystudovala obor ochrana životního prostředí (PřF UK) a postgraduálně filozofii výchovy (PedF UK). V současné době působí v Centru pro otázky životního prostředí UK; zabývá se především tvorbou výukových textů a koordinací vzdělávacích programů

Eduard Petiška

Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí

Jiří Dlouhý

Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí

Dana Kapitulčinová

Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí

Reference

Atkins, D. E., Brown, J. S., & Hammond, A. L. (2007). A review of the open educational resources (OER) movement: Achievements, challenges, and new opportunities. Creative common. Dostupné z http://www.hewlett.org/uploads/files/ReviewoftheOERMovement.pdf

Bissell, A. (2009). Permission granted: open licensing for educational resources. Open Learning: The Journal of Open and Distance Learning, 24(1), 97–106. http://doi.org/10.1080/02680510802627886

Bissell, A., & Boyle, J. (2007). Towards a Global Learning Commons: ccLearn. Educational Technology, 47(6), 5–9.

Bozkurt, A., Akgun-Ozbek, E., Yilmazel, S., Erdogdu, E., Ucar, H., Guler, E., … Goksel-Canbek, N. (2015). Trends in distance education research: A content analysis of journals 2009-2013. The International Review of Research in Open and Distributed Learning, 16(1).

Brand, R., & Fischer, J. (2013). Overcoming the technophilia/technophobia split in environmental discourse. Environmental Politics, 22(2), 235–254. http://doi.org/10.1080/09644016.2012.730264

Brown, A. (2011). A Brief History of Encyclopaedias: From Pliny to Wikipedia. Hesperus.

Brown, J. S. (2008). Creating a culture of learning. In T. Iiyoshi & M. S. V. Kumar (Ed.), Opening Up Education: The Collective Advancement of Education Through Open Technology, Open Content, and Open Knowledge; Opening up education, Edited by: Iiyoshi, T. and Kumar, M.S.V. MIT Press.

Caldwell, L. K. (1983). Environmental Studies: Discipline or Metadiscipline. Environ. Prof.; (United States), 5:3/4. Dostupné z http://www.osti.gov/scitech/biblio/7121934

Camilleri, A. F., Ehlers, U. D., & Pawlowski, J. (2014). State of the art review of quality issues related to open educational resources (OER). Dostupné z http://www.pedocs.de/volltexte/2014/9101/pdf/European_Commission_2014_OER.pdf

Caswell, T., Henson, S., Jensen, M., & Wiley, D. (2008). Open Content and Open Educational Resources: Enabling universal education. The International Review of Research in Open and Distance Learning, 9(1). Dostupné z http://www.irrodl.org/index.php/irrodl/article/view/469

COL & UNESCO. (2011). Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education. Commonwealth of Learning & UNESCO.

Creative Commons. (2015a). Creative Commons Česká republika | Oficiální stránky veřejných licencí Creative Commons pro Českou republiku. Dostupné z http://www.creativecommons.cz/

Creative Commons. (2015b). What is OER? - Creative Commons. Dostupné 28. říjen 2015, z https://wiki.creativecommons.org/wiki/What_is_OER%3F

Dlouhá, J., Adomssent, M., Barton, A., & Fadeeva, Z. (2011). Learning for sustainable development in regional networks. Journal of Cleaner Production, 19(9-10), 1144–1145. http://doi.org/10.1016/j.jclepro.2011.02.002

Dlouhá, J., & Burandt, S. (2015). Design and evaluation of learning processes in an international sustainability oriented study programme. In search of a new educational quality and assessment method. Journal of Cleaner Production, 106, 247–258. http://doi.org/10.1016/j.jclepro.2014.09.096

Dlouhá, J., Dlouhý, J., & Barton, A. G. (2010). Vzdělávání metodou e-learningu podporující regionální spolupráci a vytváření evropského vzdělávacího prostoru v interdisciplinární oblasti životního prostředí. Envigogika, 5(3). http://doi.org/10.14712/18023061.56

Dlouhá, J., & kol. (2013). Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru – Enviwiki (schváleno MŽP ČR 31.1.2012, pod č.j. 5782/ENV/12; 154/320/12). Dostupné 6. listopad 2015, z http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_tvorby_text%C5%AF_v_otev%C5%99en%C3%A9m_internetov%C3%A9m_prostoru

Dlouhá, M. (2011). Autorita ve virtuálním vzdělávání. Envigogika, 6(2). http://doi.org/10.14712/18023061.60

Dlouhý, J., & Dlouhá, J. (2012). Metodika využití Wiki (Wiki – metodika - schváleno MŽP ČR 31.1.2012 pod č.j. 5782/ENV/12; 154/320/12). Dostupné z http://www.enviwiki.cz/wiki/Wiki_-_metodika

Ertmer, P. A., & Ottenbreit-Leftwich, A. T. (2010). Teacher Technology Change: How Knowledge, Confidence, Beliefs, and Culture Intersect. Journal of Research on Technology in Education, 42(3), 255–284. http://doi.org/10.1080/15391523.2010.10782551

Hay, I. (2000). Qualitative research methods in human geography.

Hemetsberger, A. (2006). Learning and Knowledge-building in Open-source Communities: A Social-experiential Approach. Management Learning, 37(2), 187–214. http://doi.org/10.1177/1350507606063442

Hewlett Foundation. (2015). Open Educational Resources. Dostupné 28. říjen 2015, z http://www.hewlett.org/programs/education/open-educational-resources

High Level Group on the Modernisation of Higher Education. (2014). Report to the European Commission on New modes of learning and teaching in higher education. European Commission, Luxembourg: Publications Office ofthe European Union.

Hill, J. R., Wiley, D., Nelson, L. M., & Han, S. (2004). Exploring research on Internet-based learning: From infrastructure to interactions. Handbook of research on educational communications and technology, 2, 433–460. Dostupné z http://studyonthebeach.com/csusb/classes/archive/spring2011/etec_674_spring_2011/readings/16.pdf

Chen, Y.-F., & Peng, S. S. (2008). University Students’ Internet Use and Its Relationships with Academic Performance, Interpersonal Relationships, Psychosocial Adjustment, and Self-Evaluation. CyberPsychology & Behavior, 11(4), 467–469. http://doi.org/10.1089/cpb.2007.0128

Chou, C., Condron, L., & Belland, J. C. (2005). A Review of the Research on Internet Addiction. Educational Psychology Review, 17(4), 363–388. http://doi.org/10.1007/s10648-005-8138-1

Jančařík, A., & Jančaříková, K. (2010). Wiki tools in the preparation and support of e-learning courses. In Proceedings of the 8th European Conference on e-Learning (s. 276). Academic Conferences Limited.

Kanwar, A., Uvalić-Trumbić, S., & Butcher, N. (2011). A basic guide to open educational resources (OER). Vancouver: Commonwealth of Learning; Paris: UNESCO.

Kapitulčinová, D., Spustová, K., Nemcová, M., & Petiška, E. (2016). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu - článek v přípravě. Aula, v přípravě.

Kauppinen, I. (2014). Different Meanings of „Knowledge as Commodity" in the Context of Higher Education. Critical Sociology, 40(3), 393–409. http://doi.org/10.1177/0896920512471218

Knight, C., & Pryke, S. (2012). Wikipedia and the University, a case study. Teaching in Higher Education, 17(6), 649–659. http://doi.org/10.1080/13562517.2012.666734

Kolektiv autorů. (2009). Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Praha: Zelený kruh. Dostupné z http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2015/01/300409_clovek-priroda_fin.pdf

Kolektiv autorů. (2012). What is the Paris OER Declaration? | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. Dostupné 26. říjen 2015, z http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/access-to-knowledge/open-educational-resources/what-is-the-paris-oer-declaration/

Mesgari, M., Okoli, C., Mehdi, M., Nielsen, F. Å., & Lanamäki, A. (2015). “The sum of all human knowledge”: A systematic review of scholarly research on the content of Wikipedia: “The Sum of All Human Knowledge”: A Systematic Review of Scholarly Research on the Content of Wikipedia. Journal of the Association for Information Science and Technology, 66(2), 219–245. http://doi.org/10.1002/asi.23172

Nocar, D. (2004). E-learning v distančním vzdělávání. Univerzita Palackého. Dostupné z http://servere.csvs.cz/konference/NCDiV2004_sbornik/Nocar-231-237.pdf

OECD. (2007). Giving Knowledge for Free, The Emergence of Open Educational Resources.

Okoli, C., Mehdi, M., Mesgari, M., Nielsen, F. Å., & Lanamäki, A. (2012). The People’s Encyclopedia Under the Gaze of the Sages: A Systematic Review of Scholarly Research on Wikipedia. SSRN Electronic Journal. http://doi.org/10.2139/ssrn.2021326

Prensky, M. (2009). H. sapiens digital: From digital immigrants and digital natives to digital wisdom. Innovate: journal of online education, 5(3), 1. Dostupné z http://nsuworks.nova.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1020&context=innovate

Richter, T., & McPherson, M. (2012). Open educational resources: education for the world? Distance Education, 33(2), 201–219. http://doi.org/10.1080/01587919.2012.692068

Sachs, J. D. (2012). From Millennium Development Goals to Sustainable Development Goals. The Lancet, 379(9832), 2206–2211. http://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)60685-0

Strejčková, E. (1998). Děti pro pětihory. Praha: ZS Toulcův dvůr.

Strejčková, E. (2005). Děti, aby byly a žily. Ministerstvo životního prostředí ČR. Dostupné z http://www.ekodomov.cz/fileadmin/4_Ekocentrum_Sarynka/Detsky_klub/Publikace/deti_aby_byly_a_zily.pdf

Trojan, J., & Trávníček, J. (2014). Nástroje umožňující kolaborativní práci v LMS Moodle a jejich adaptace v univerzitním prostředí. In Konference moodleMoot. cz. Dostupné z http://2014.moodlemoot.cz/pluginfile.php/31/mod_data/content/96/TroTra_MoodleMoot_final.docx

Wals, A., Brody, M., Dillon, J., & Stevenson, R. B. (2015). Propojení přírodovědného a environmentálního vzdělávání. Envigogika, 10(2). http://doi.org/10.14712/18023061.458

Willems, J., & Bossu, C. (2012). Equity considerations for open educational resources in the glocalization of education. Distance Education, 33(2), 185–199. http://doi.org/10.1080/01587919.2012.692051

Zahradník, M., & Pachmanová, L. (2009). Příklad využití wiki-prostředí v environmentálním vzdělávání na vysoké škole: hodnocení kurzu Organizace a řízení ochrany životního prostředí. Envigogika, 4(3). http://doi.org/10.14712/18023061.46

Ziegler, C. R., Webb, J. A., Norton, S. B., Pullin, A. S., & Melcher, A. H. (2015). Digital repository of associations between environmental variables: A new resource to facilitate knowledge synthesis. Ecological Indicators, 53, 61–69. Dostupné z http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1470160X15000047

Stahování

Další soubory

Publikováno

05. 12. 2015

Jak citovat

Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4). https://doi.org/10.14712/18023061.503

Číslo

Sekce

Recenzované články

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >> 

Podobné články

Můžete také začít rozšířené hledání podobnosti pro tento článek.