Strach z lesa: vliv programu environmentální výchovy na snižování obav žáků z pobytu v lesním prostředí

Postranní sloupec článku

PDF
Publikováno: zář 30, 2012
DOI: https://doi.org/10.14712/18023061.74
Klíčová slova:
strach z lesa, evaluace programu

Obsah hlavního článku

Jan Činčera

Abstrakt

Článek prezentuje výsledky analýzy programu „Les ve škole – škola v lese“ pro šestý ročník základních škol. Cílem bylo zjistit, čeho se děti v lese bojí a zda je program úspěšný ve snaze obavy dětí z lesa zmírnit. Evaluace využívala jednoduchý evaluační plán typu pretest/posttest (N=70). Podle výsledků lze říct, že děti chodí do lesa poměrně málo, chlapci častěji než dívky. Celkově lze říct, že se děti lesa moc nebojí, dívky se ale bojí lesa více než chlapci. Děti mají strach zejména z přírodních hrozeb, jako je ohrožení divokou zvěří, a sociálních nebezpečí, tj. ohrožení zlými lidmi či nehodami způsobenými lidmi. Zdá se, že program neměl příliš velký vliv na chlapce, ale pravděpodobně zapůsobil na dívky, u kterých bylo naměřeno snížení hladiny obav ve všech třech hlavních oblastech (přírodní ohrožení, sociální ohrožení, nepříjemné situace).

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Činčera, J. (2012). Strach z lesa: vliv programu environmentální výchovy na snižování obav žáků z pobytu v lesním prostředí. Envigogika, 7(2). https://doi.org/10.14712/18023061.74
Číslo
Vol 7 No 2 (2012)
Sekce
Recenzované články
Biografie autora

Jan Činčera

PhDr. Jan Činčera, Ph.D.

Autor vyučuje environmentální výchovu a prožitkovou pedagogiku na Technické univerzitě v Liberci. Jako evaluátor programů dále spolupracuje se středisky ekologické výchovy a organizacemi zabývajícími se globálním rozvojovým vzděláváním.

profesní zaměření: environmentální výchova, vzdělávání pro udržitelný rozvoj, výchova o Zemi, evaluace programů, pedagogika volného času, informační věda

Reference

AJZEN, I. 1991. The Theory of Planned Behavior. Organizational Behavior and Human Decision Process. vol. 50, s. 179-211. ISSN 0749-5978.

ANDREWS, M., GATERSLEBEN, B. 2010. Variations in perceptions of danger, fear and preference in a simulated natural environment. Journal of Environmental Psychology, 30, p. 473-481.

BERG, van den A.E., HEIJNE, ter M. 2005. Fear versus Fascination: An exploration of emotional responses to natural threats. Journal of Environmental Psychology, 25, p. 261-272.

BANDURA, A. 1977. Self-efficacy: Tpward a Unifying Theory of Behavioral Change. Psychological Review, vol. 84, n. 2, p. 191-215.

BӦGEHOLZ, S. 2006. Nature experience and its importace for environmental knowledge, values and action: recent German empirical contribution. Environmental education research, Vol. 12, no. 1, p. 65-84.

ČINČERA, J. 2011. Les ve škole, škola v lese. Evaluační zpráva. Interní dokument. Praha: Sdružení TEREZA.

Činčera, J. (2012). Děti a les: analýza mentálních map žáků čtvrtých tříd. Envigogika, 7(1). doi:http://dx.doi.org/10.14712/18023061.67

DANIŠOVÁ, J. 2011. Návrh ročního plánu – 6. tř. ZŠ Program Les ve škole – škola v lese. Pracovní verze. Praha: Sdružení TEREZA, 2011. Interní dokument.

EMMONS, K. M. 2011. Perceptions of the Environment while Exploring the Outdoors: a case study in Belize. Environmental Education Research, Vol. 3, no. 3, p. 327-344.

HENDL, J. 2009. Přehled statistických metod. Praha: Portál.

HERZOG, T.R., CHERNICK, K.K. 2000. Tranquility and danger in urban and natural settings. Journal of Environmental Psychology, 20, 29, p. 29-39.

HERZOG, T.R., KROPSCOTT, L.S. Legibility, Mystery and Visual Access as Predictors of Preference and Perceived Danger in Forest Settings without Pathways. 2004. Environment and Behavior, 36, no 4, p. 659-677.

HERZOG, T.R., KUTZLI, G.E. 2002. Preference and Perceived Danger in Field/Forest Settings. Environment and Behavior. 34, no 6, 819-835.

CHAWLA, L. 1999. Life Paths Into Effective Environmental Education. The Journal of Environmental Education.Vol. 31, no. 1, s. 15-26. ISSN 0095-8964.

CHAWLA, L.; CUSHING, D.F. 2007. Education for strategic environmental behavior. Environmental Education Research. Vol. 13, no. 4, s. 437-452.

CHENG, J.C-H., MONROE, M.C. 2012. Connection to Nature: Children’s Affective Attitute Toward Nature. Environment and Behavior, 44, p. 31-49.

KALS, E., SCHUMACHER, D., MONTADA, L. 1999. Emotional Affinity toward Nature as a Motivational Basis to Protect Nature. Environment and Behavior, 31, no 2, 178-202.

LOUV, R. 2008. Last Child in the Woods: Saving Our Children From Nature-Deficit Disorder. Chapel Hill: Algonquin Books.

RICKINSON, M. 2001. Learners and Learning in Environmental Education: a critical review of the evidence. Environmental Education Research, Vol. 7, p. 207-320.

SKåR, M. 2010. Forest dear and forest fear: Dwellers’ relationships to their neighbourhood forest. Landscape and urban planning. 98, p. 110-116.

Stella, M., & Stibral, K. (2009). „Krajina a evoluce“? Evolučně-psychologické teorie percepce krajiny. Envigogika, 4(2). doi:http://dx.doi.org/10.14712/18023061.41