Editorial 2012/VII/1

Authors

  • Jana Dlouhá

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.224

Abstract

Úvodník 2012/VII/1

2012-05-31 13:31:41

Vážení přátelé, příznivci Envigogiky

Připomínáme se vám v době „přelomu věků“ – tedy co se týče dějů přírodních nebo toho, co s ní zamýšlíme my lidé. Slunovrat již překlopil letošní léto do fáze ubývání. A co se týče všeobecné porady o stavu světa, ta právě skončila v brazilském Riu.

Sluneční cykly mají vliv na nás, naše cítění, skrze ně prožíváme i vztah k přírodě a vlastně i kosmickým dějům. I této cykličnosti života se pokoušíme vymanit a tak si mnozí dopřávají dovolenou v jiném ročním období, než je právě u nich doma. Je ale otázkou, zda pocit domova není spjat i s jakousi základní naladěností na přírodní děje. Někdy může být osvěžující domov opustit, ale to, co je základem jeho prožívání, jakási prapůvodní konstelace já – zde (byť právě jinde), tyto souřadnice člověk potřebuje mít pořád při sobě. Je asi dobré umět spolu s přírodou procítit, co se právě děje (například se účastnit slunečního „přelomu“ právě teď), aby člověk byl připraven i na přelomy jiné, životní, také cyklické…

Na rozdíl od této velmi dobře předvídatelné a jisté změny (třebaže je postřehnutelná pouze v kontextu celého léta), se očekávaný přelom v Riu (ne)konal, a jak to dopadlo, teprve uvidíme, protože to celé je plně na nás. Jisté je, že to byl velký strategický zápas, jak si v té všeobecné snaze o jedno společné dobro uchovat možnost vlastního, soukromého individuálního prospěchu navzdory všem racionálním argumentům. My lidé v této dualitě žijeme, takže to tak asi být má – za podmínky, že se nevytratí ona idea a účinná snaha ji uskutečnit (což jak víme nejde, ale zrovna tak nejde se o to stále nepokoušet, protože pak by nic nemělo smysl). No a protože to vypadá, že takřka všichni vládci světa rezignovali (uskutečnit neuskutečnitelné v horizontu jednoho života nebo dokonce volebního období?), musíme se o to pokusit sami a příznivá zpráva je, že můžeme být slyšet.

Takže poslouchejte – nejen o Riu, třebaže se zde o něm píše a dokonce i tak docela aktivisticky cosi požaduje po vládcích našich. Především jsme tentokrát získali (a opečovali) několik pozoruhodných textů recenzovaných:

Marek Franěk diskutuje český překlad škály, která má testovat emocionální, kognitivní a zážitkové měřící spojení s přírodou – v anglosaském světě známe jako Nature Relatedness Scale, jejíž využití v našich kulturních podmínkách má své meze. Jan Činčera zkoumá, jak žáci čtvrtých tříd vnímají les, interpretují jeho systémovou podstatu a posuzují vlivy člověka na něj; používá při tom techniku mentálního mapování. Optimální podobu environmentální výchovy v předškolním vzdělávání hledají autorky Kateřina Jančaříková a Magdalena Kapuciánová – analyzují nedostatečnou pozornost věnovanou environmentální výchově v předškolním věku a navrhují, jak se s tím vypořádat: součástí textu je metodika poskytující učitelkám MŠ kritéria realizace a autoevaluace environmentální výchovy na této úrovni. Globální změně klimatu se věnuje Barbora Duží – uvádí možnosti didaktického zpracování tématu na úrovni středních škol a nabízí nástroj pro hodnocení různorodých informačních zdrojů pro potřeby výuky. Viera Chrenščová popisuje, do jaké míry jsou na slovenských základných školách využívané exkurze, a rozebírá názory učitelů na tuto organizační formu výuky.

V části Envigogiky, která by nás měla spíše inspirovat, najdeme opravdu vydatný text Martina Říhy – podrobně v něm rozebírá, jakou by chtěl mít svou zemi - Českou republiku, a to ve všech oblastech hospodářství, politiky... Nové cíle a indikátory pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice stanovuje dokument vytvořený expertním týmem pracujícím při dnes už neexistujícím Odboru nástrojů politiky životního prostředí MŽP ČR. A pro odlehčení starostí, které s rušením takovýchto podpůrných institucí EVVO souvisí, nás Jiří Nečas znovu uvádí do pohádkového lesa, kde Vědunka Rybníčková poučuje milou princeznu Alguelitu, tentokrát o rovnicích (ne)omezeného růstu. Nakonec se nám hlásí Josef Břečka z Nového Zélandu, města Hastingsu, kde se právě, tedy v únoru roku 2009, slaví svátek stylu Art Deco, který ovlivnil architekturu místa.

V textu Obrat k volání přírody se Jiří Olšovský zabývá Heideggerovými Příspěvky k filosofii, jak je ve své knize interpretujeMartin Nitsche. A ještě jednou z rubriky Recenze – Marie Petrová a další účastníci konference „Naše společná přítomnost” kriticky posuzují hodnoty spojené s udržitelným rozvojem, jak se projevují v české (nejen akademické) obci. Lenka Parkánová představuje soubor učebních textů nazvaný Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání, jenž se snaží systematicky uchopit environmentální a globální rozvojové vzdělávání u nás. A nakonec zajímavý historický dokument: projev Josefa Vavrouška na konferenci v Riu de Janeiro v roce 1992, a také kritické ohlasy konference letošní, ale o tom jsme už přece psali…

…takže pro tentokrát je to asi vše, o co jsme se chtěli s vámi podělit. Přejeme sobě i vám, abychom si v našich krásných Čechách nemuseli povídat jen o tom, kdo, komu, co, jak – ukradl. Jsou problémy jiné, důležitější. Třeba jak je to s hvězdami či Sluncem na letní obloze, nebo s idealistickými, neuskutečnitelnými vizemi, o kterých se naštěstí ještě pořád vede dialog. A tak do něj také vstupte, nejen poslouchejte, ale také pište. Aby nás bylo slyšet, protože naděje, že budeme slyšeni nebo se alespoň uslyšíme navzájem, tu pořád ještě je.

A tak už jen krásné letní povídání (i s námi) přejí

Jana a Jirka Dlouzí, Lenka Parkánová a Jana Šauerová

Downloads

Download data is not yet available.

Metrics

Metrics Loading ...

Author Biography

Jana Dlouhá

RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D. Odpovědný redaktor Envigogiky. Vystudovala obor ochrana životního prostředí (PřF UK) a postgraduálně filozofii výchovy (PedF UK). V současné době působí v Centru pro otázky životního prostředí UK; zabývá se především tvorbou výukových textů a koordinací vzdělávacích programů

Published

31. 05. 2012

How to Cite

Dlouhá, J. (2012). Editorial 2012/VII/1. Envigogika, 7(1). https://doi.org/10.14712/18023061.224

Issue

Section

Editorial

Most read articles by the same author(s)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>