Vztah k místu: nonkognitivní učení žáků 1. stupně
Obsah hlavního článku
Abstrakt
Místo jako geografický fenomén se do výuky propisuje mnohem dříve, než se žák ve školním prostředí setká se zeměpisem jako samostatným předmětem. Od narození vnímaný a rozvíjený vztah k místu se ukazuje jako důležitá součást přírodovědné gramotnosti a vykazuje v rámci i tak malého geografického prostoru, jakým se může zdát Česko, signifikantní rozdíly. Předkládaný text řeší teoretické ukotvení pojmu vztah k místu do českého kurikula a zachycuje vazby mezi výstupy kurikula s důrazem na environmentální výchovu a obecné zásady místně zakotveného učení a mezi žákovským pojetím místa, jeho hodnocením a nástrojem, prostřednictvím něhož tento fenomén můžeme zkoumat.
Metriky
Podrobnosti článku
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Vydávání časopisu probíhá v souladu s českým právem, zvláště Tiskovým zákonem 46/2000 Sb. a
Autorským zákonem 121/2000 Sb. a také zákony Evropské Unie. V souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění, je držitelem práv k publikovaným textům vždy jejich autor/ka. Časopis má pouze právo užít text ve smyslu jeho rozšíření prostřednictvím své tištěné i elektronické formy s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 písm. b) autorského zákona.