Kompetence vysokoškolských učitelů pro udržitelný rozvoj – analýza situace v regionu střední a východní Evropy
Obsah hlavního článku
Abstrakt
Pro rozvoj oborů souvisejících s udržitelným rozvojem na vysokoškolské úrovni jsou zapotřebí především změny v samotné výuce. Aby poukázali na procesy související s touto transformací, zkoumali autoři (předpoklady pro) rozvoj kompetencí vysokoškolských pedagogů ve 13 zemích střední a východní Evropy a srovnali tato zjištění s podobnými poznatky z jiných evropských zemí. Pro analýzu situace byl využit průzkum, v němž byly zjišťovány národní podmínky pro VUR na úrovni VŠ; samotné kompetence pak byly vybrány z příkladů dobré praxe v případových studiích, vypracovaných podle vzoru kompetencí EHK OSN. Výsledky ukazují některé nedostatky v profesním rozvoji vysokoškolských pedagogů: pěstování kompetencí není obecně věnována pozornost a chybí zvláště v oblasti VUR. V důsledku toho jsou přístupy a principy VUR aplikovány ve zkoumané části světa méně často.
Z širšího pohledu vyplývá, že příležitosti pro rozvoj kompetencí na úrovni VŠ existují, ale jsou nerovnoměrně rozděleny mezi jednotlivými zeměmi. Pro podporu profesního rozvoje kompetencí vysokoškolských pedagogů v oblasti VUR je důležitým faktorem pochopení environmentálního vzdělávání ve vztahu k vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a také přijetí inter– či trans–disciplinární perspektivy. Autoři tvrdí, že oborový přístup je hluboce zakořeněnou součástí akademické kultury ve všech post-socialistických zemích střední a východní Evropy, zatímco pro udržitelnost je zásadní transdisciplinární přístup a širší zapojení zúčastněných stran. Kontext prezentovaného výzkumu tvoří projekt University Educators for Sustainable Development (UE4SD), do kterého je zapojeno 53 partnerů z 33 evropských zemí; jejich spolupráce má pomoci určit nejlepší způsoby, jak rozvíjet kompetence vysokoškolských pedagogů ve výuce udržitelnosti. Některé výsledky tohoto projektu jsou v článku stručně představeny.
Metriky
Podrobnosti článku
Reference
Balazs, K., Faulkner, W., & Schimank, U. (1995). Transformation of the research systems of post-communist Central and Eastern Europe: An introduction. Social Studies of Science, 25(4), 613–632.
Barton, A., & Dlouhá, J. (2014). Examining the Transition Toward Sustainability in Higher Education in Central Europe. In Vávra, J., Lapka, M. Curent Challenges of Central Europe: Society and Environment. Praha: UK, Filosofická fakulta, str. 44 67. ISBN 978-80-7308-551-3 Available from http://www.ecoology.org/wp-content/uploads/Current-challenges-of-CE-07.pdf
Bednaříková, I. (2012). Měnící se role vysokoškolského učitele v kontextu společenských změn, Aula, 20(1), 136–149. Dostupné z http://www.csvs.cz/aula/clanky/Aula_02-2012_Bednarikova_136_149.pdf
Buckler, C., & Creech, H. (2014). Shaping the future we want: UN Decade of Education for Sustainable Development; final report. UNESCO.
COPERNICUS Alliance. (2013). Rio + 20 Teaty on Higher Education. Dostupné z http://hetreatyrio20.com/
Dlouhá, J., Moldan, B. (2013). Sustainability in Higher Education: The Central and Eastern European Case. In Adomssent, A. Higher Education for Sustainable Development in Central and Eastern Europe. Verlag fur Akademische Schriften, Bad Homburg. ISBN 978-3-88864-513-6, pp. 13 32
Dlouhá, J., Moldan, B. (2012). Sustianability in higher education: the Central and Eastern European case. In. Barceló M. et al (eds) Higher Education in the World 4. Higher education’s Commitment to Sustainability: from Understanding to Action. GUNI Series on the Social Commitment of Universities. Global University. New York: Palgrave Macmillan. pp.129–132. ISBN 978-0-230-53555-8.
Kohoutek, J. (2009). Setting the stage: Quality assurance, policy change, and implementation. Implementation of the standards and guidelines for quality assurance in higher education in the central and East-European Countries–agenda ahead, 11–19.
Kopnina, H. (2012). Education for sustainable development (ESD): the turn away from ‘environment’in environmental education? Environmental Education Research, 18(5), 699–717.
Lozano, R., Ceulemans, K., Alonso-Almeida, M., Huisingh, D., Lozano, F. J., Waas, T., … Hugé, J. (2015). A review of commitment and implementation of sustainable development in higher education: results from a worldwide survey. Journal of Cleaner Production, 108, 1–18. http://doi.org/10.1016/j.jclepro.2014.09.048
Lukman, R, Krajnc, D., Glavič, P., 2009. Fostering collaboration between universities regarding regional sustainability initiatives – the University of Maribor, J. Clean. Prod. 17 (12) 1143–1153. doi:10.1016/j.jclepro.2009.02.018
Lukman, R., Krajnc, D., & Glavič, P. (2010). University ranking using research, educational and environmental indicators. Journal of Cleaner Production, 18(7), 619–628. http://doi.org/10.1016/j.jclepro.2009.09.015
Salecedo-Rahola, B., Mulder, K., et al. (2012). Sustainable Development in Higher Education. What has Europe got to offer? Delft: Delft University of Technology. Dostupné z http://www.sdpromo.info
Sibbel, A. (2009). Pathways towards sustainability through higher education. International Journal of Sustainability in Higher Education, 10(1), 68–82. http://doi.org/10.1108/14676370910925262
Sterling, S., Maxey, L., & Luna, H. (2013). The sustainable university: Progress and prospects. Routledge.
Štech, S. (1999). Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. Vašutová, J. a kol.(Ed.) Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha: ÚVRŠ, 157–166.
Tilbury, D. (2011). Education for Sustainable Development: An Expert Review of Processes and Learning. Paris: UNESCO. Dostupné z http://unesdoc.unesco.org/images/0019/001914/191442e.pdf
Tilbury, D., & Mulà, I. (2009). Review of Education for Sustainable Development Policies from a Cultural Diversity and Intercultural Dialogue: Gaps and Opportunities for Future Action. Paris, UNESCO. http://unesdoc. unesco. org/images/0021/002117/211750e. pdf.
UE4SD. (2014). Mapping opportunities for professional development of university educators in Education for Sustainable Development: A state of the art report across 33 UE4SD partner countries. Authors: Mader, M., Tilbury, D., Dlouhá, J., Benayas, J., Michelsen, G., Mader, C., Burandt, S., Ryan, A., Barton, A., Dlouhý, J., and Alba, D.. , (Roč. 2014). Cheltenham: University of Gloucestershire.
UE4SD (2015) Leading Practice Publication: Professional development of university educators on Education for Sustainable Development in European countries. Editors: Kapitulčinová, D., Dlouhá, J., Ryan, A., Dlouhý, J., Barton, A., Mader, M., Tilbury, D., Mulà, I., Benayas, J., Alba, D., Mader, C., Michelsen, G., Vintar Mally, K. Charles University in Prague, Prague, 136 pp. Available from http://www.ue4sd.eu/images/2015/UE4SD-Leading-Practice-PublicationBG.pdf
UNECE. (2005). UNECE Strategy on Education for Sustainable Development. Dostupné z http://www.unece.org/environmental-policy/education-for-sustainable-development/about-the-strategy-for-esd/the-strategy.html
UNECE. (2011). Learning for the future: Competences in Education for Sustainable Development, ECE/CEP/AC.13/2011/6. Dostupné z http://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/esd/ESD_Publications/Competences_Publication.pdf
Vašutová, J. (2002). Strategie výuky ve vysokoškolském vzdělávání. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Vašutová, J. (2012). University lecturers and students in new role in educational process. Česká kinantropologie/Czech kinanthropology/, 16(2).
Waas, T., Hugé, J., Ceulemans, K., Lambrechts, W., Vandenabeele, J., Lozano, R., & Wright, T. (2012). Sustainable Higher Education. Understanding and Moving Forward. status: published.
Wals, A. E. (2010). Between knowing what is right and knowing that is it wrong to tell others what is right: on relativism, uncertainty and democracy in environmental and sustainability education. Environmental Education Research, 16(1), 143–151.