Hodnocení kvality terénních programů digitální interpretace přírodního dědictví

Postranní sloupec článku

pdf
Publikováno: dub 5, 2018
DOI: https://doi.org/10.14712/18023061.560
Klíčová slova:
Interpretace přírodního dědictví, digitalizace, evaluace, kvalita

Obsah hlavního článku

Jan Činčera
Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií
https://orcid.org/0000-0003-0704-7402
Michal Medek
Ústav pro interpretaci místního dědictví ČR
Miroslav Lupač
Agentura Koniklec

Abstrakt

Studie diskutuje otázku kvality terénní digitální interpretace přírodního dědictví. Popisuje proces vymezení kategorií kvality, který zahrnoval kombinaci literární rešerše, diskuse s experty v rámci ohniskové skupiny a terénní průzkum. V poslední části představuje a diskutuje klíčové kategorie kvality, které by se mohly stát doporučením pro další autory digitální interpretace.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Činčera, J., Medek, M., & Lupač, M. (2018). Hodnocení kvality terénních programů digitální interpretace přírodního dědictví. Envigogika, 13(1). https://doi.org/10.14712/18023061.560
Číslo
Vol 13 No 1 (2018)
Sekce
Recenzované články
Biografie autora

Jan Činčera, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D. Působí na  Masarykově univerzitě v Brně (Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií). Zaměřuje se na oblast environmentální výchovy, vzdělávání pro udržitelný rozvoj a evaluace programů. Spolupracuje se středisky ekologické výchovy a dalšími organizacemi jako evaluátor a konzultant programů.

Michal Medek, Ústav pro interpretaci místního dědictví ČR

Ústav pro interpretaci místního dědictví ČR

Miroslav Lupač, Agentura Koniklec

Agentura Koniklec

Reference

Beck, L., & Cable, T. (2011). The Gifts of Interpretation. Urbana: Sagamore publishing.

Davies, J. (2014). On-site Digital Heritage Interpretation : Current uses and future possibilities at World Heritage Sites. Durham: Durham University.

Ham, S. H. (2013). Interpretation – making a difference on purpose. Golden: Fulcrum Publishing.

Ham, S. H. (1992). Environmental interpretation : a practical guide for people with big ideas and small budgets. Colorado: Fulcrum Publishing.

Liarokapis, F., Sylaiou, S., & Mountain, D. (2008). Personalizing Virtual and Augmented Reality for Cultural Heritage Indoor and Outdoor Experiences. In The 9th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage, VAST (2008), pp. 1–8.

Lindell, S. K. (2014). Reconciling technology and nature : the use of mobile technology in outdoor recreation. Thesis. Western Washington University.

Pendit, U. C., Aida, J., & Bakar, A. (2014). Mobile Augmented Reality for Enjoyable Informal Learning in Cultural Heritage Site. International Journal of Computer Applications, 92(14), 19-26.

Shin, D., Jung, J., & Chang, B. (2014). The psychology behind QR codes : User experience perspective. Computers in Human Behavior, 28(4), 1417–1426. https://doi.org/10.1016/j.chb.2012.03.004

Taggmanager.cz (2017). Naše stezky. Retrieved from http://www.taggmanager.cz/reference

Tilden, F. (1957). Interpreting our heritage: Principles and Practices for Visitor Services. Chapel Hill: University of North Carolina Press.

Veverka, J. A. (2011). The interpretative training handbook. Edinburgh: MuseumsEtc.

Walmsley, J. & Crowe, L. (2016). What makes a good smartphone app for outdoor recreation? Outdoor recreation network, 27. Retrieved from https://www.outdoorrecreation.org.uk/stories/makes-good-smartphone-app-outdoor-recreation/

Zecha, S. (2012). Geocaching, a tool to support environmental education!?– An explorative study. Educational Research eJournal, 1(2), 177–188.

Zimmerman, H.T. & Land, S.M. (2015). Facilitating place-based learning in outdoor informal environments with mobile computers. TechTrends, 58(1), 77-83.