Úvodník

Abstrakt

Vážení čtenáři,

S potěšením vám oznamujeme, že po několika měsících intenzivní práce je první anglické číslo Envigogiky na světě – a může být vypuštěno do světa. Envigogika se od roku 2006 postupně stává důležitou platformou pro komunikaci a šíření znalostí v oblasti environmentálního vzdělávání či vzdělání pro udržitelný rozvoj. Dosud byly publikovány „anglické verze“ časopisu formou přehledů anglických abstraktů, samozřejmě s několika výjimkami plně anglických textů.

Nyní, v roce 2013, jsme pokročili zásadním způsobem kupředu – začínáme publikovat plně anglická čísla časopisu vedle čísel víceméně pouze českých (a slovenských). To je možné zaprvé díky stále vzrůstajícímu počtu autorů: učitelé různých stupňů, kteří se o naše témata zajímají, se jimi také stále více zabývají v praxi. Mají potřebu reflektovat svou činnost, sdělovat si navzájem své zkušenosti; někteří dokonce plánují svůj výzkum tak, aby se pak o jeho výsledky mohli podělit s našimi čtenáři – to vše samozřejmě podporuje rozvoj této oblasti. Naši autoři tak postupně vytvářejí společnou „zásobárnu vědění“, a sdělují si informace potřebné pro spolupráci a společné aktivity. Za druhé, a zde je třeba vyjádřit opravdovou vděčnost, nám pomáhají také četní anonymní recenzenti. V procesu nezávislého posuzování (peer-review) na sebe berou část odpovědnosti za publikované články, a také díky jim pak vidíme, jak celková úroveň našich textů postupně roste. Ochota vést tuto (kritickou) diskusi, a vývoj média, kde probíhá, nám pak nyní umožnily vykročit na mezinárodní scénu.

Toto první anglické číslo Envigogiky je zaměřeno na environmentální vzdělávání (EV), vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR), či vytváření obecného povědomí o environmetálních problémech; týká se i jejich širšího kulturního kontextu a politických podmínek ve specificky českém prostředí. S ohledem na udržitelný rozvoj společnosti se soustavně zabýváme jeho bariérami – které brání hlubším změnám ve společenských zvyklostech a pravidlech, životním stylu, nebo eticky podložených přístupech a způsobech rozhodování; soustřeďujeme se na naši oblast expertizy, kde čerstvé myšlenky, metody výuky/učení, nové postupy hodnocení atd. mohou být inspirací pro kritický pohled na systém vzdělávání jako takový. Snažíme se stát součástí mezinárodního společenství EV i VUR, přičemž současně očekáváme jeho podporu; všechny zásadnější změny či inovace jsou totiž založeny na širších diskusích (v našem případě vedených v evropském měřítku), teoretických úvahách, sdílených strategiích a společných iniciativách. A také doufáme v podíl zahraničních kolegů (z dalších zemí střední a východní Evropy jakož i odjinud) na obsahu i přípravě dalších čísel Envigogiky.

Během posledních týdnů jsme také usilovali o zlepšení formy časopisu, a tím i jeho postavení mezi časopisy v mezinárodním měřítku. Součástí tohoto vývoje bylo převedení celého obsahu Envigogiky z původního systému (Joomla) do nového, tzv. Open Journal System (OJS) [1] – „otevřeného“ systému pro správu a publikování časopisů. Tento systém pomáhá v každé fázi publikačního procesu: od zasílání/přijímání příspěvků, přes recenzní řízení a publikační proces v elektronickém prostředí, až po indexování.

Využití OJS znamená pro Envigogiku kvalitativní krok kupředu – nyní se metadata z jednotlivých článků okamžitě načtou do EndNote, Zotera a dalších systémů správy referencí; časopis je již v tuto chvíli indexoán v Google Scholaru, a v nejbližší budoucnosti jej plánujeme zařadit do dalších důležitých databází jako např. DOAJ atd. Ve spolupráci s vydavatelstvím Karolinum Univerzity Karlovy v Praze bude Envigogika také zařazena do databáze CrossRef a každý článek získá své jedinečné číslo DOI.

V následujících letech tak bude připraveno několik anglických čísel časopisu, a ty ponesou v názvu pro snadnou orientaci označení „ENGLISH ISSUE“. Na základě zkušeností z tohoto období se pak rozhodneme, zda ve vydávání na jedné straně čistě anglických, na straně druhé českých/slovenských čísel pokračovat, nebo zda se v budoucnu vrátíme k číslům dvojjazyčným, například tematicky zaměřeným.

Ale nyní se můžete podívat do obsahu tohoto prvního anglického čísla Envigogiky:

V textu Jana Činčery si můžete přečíst o hodnocení interaktivní výstavy určené pro středoškolské studenty, která se zaměřuje na globální problémy a zodpovědnost konzumentů. Autor, který sledoval její působení na třech školách, dochází k zajímavému závěru: i když byla výstava úspěšná z hlediska zaujetí studentů a napomohla zvýšení jejich povědomí o daných problémech, někteří studenti ji hodnotili jako manipulativní, zatímco v jiných vyvolala pocit bezmoci. V článku je navržena změna strategie výuky a provádění aktivit týkajících se globálních problémů.

Vzdělávací aspekty kurzu Environmentální ekonomie a politiky vyučovaného na Vysoké škole ekonomické v Praze zkoumal Petr Šauer a Martin Zahradník. Výzkum se zaměřil na postoje studentů vůči životnímu prostředí a na jejich hodnocení různých částí kurzu; snažil se odpovědět na otázku, v čem byl pro studenty kurz přínosný, jaké preferovali informační zdroje a jakou roli v jejich přístupu ke studiu sehrál zájem o stav životního prostředí. Autoři dospěli k závěru, že environmentální ekonomii považují za užitečnou jak studenti klasifikovaní jako „environmentalisté“, tak i „ne-environmentalisté“ (či dokonce „anti- environmentalisté“). V závěru diskutují klíčové faktory pro udržení zájmu studentů a možnosti analýzy tzv. přístupů ke studiu (learning strategies).

Mezigeneračními rozdíly v osobním vztahu k přírodě se zabývá Markéta Vacínová a Tomáš Matějček . Sledují žáky a jejich rodiče z hlediska jejich vztahu k přírodě a zjišťují určité rozdíly v jejich osobním přístupu: zatímco žáci dávají přednost “moderním” aktivitám, jejich rodiče praktikují spíše více “tradiční” činnosti.

Článek Anny Poláškové poskytuje pohled na environmentální gramotnost a postoje mladých technicky orientovaných českých studentů na farmaceutické fakultě, kteří se připravují na profese mimo oblast ekologie. Autorka věří, že environmentální gramotnost a povědomí univerzitních studentů v technických oborech jsou velmi důležité, protože právě na úrovni manažerů a vedoucích pracovníků vznikají politiky, které jsou více, či méně, šetrné k životnímu prostředí. Zjišťuje převážně pozitivní vztah k ochraně přírody a vzdělávání u těchto více techniky orientovaných studentů a studentek; na druhé straně úroveň environmentálních znalostí získaných během středoškolského vzdělání hodnotí jako v mnoha případech nízkou.

V rubrice Informace připomínají Andrew Barton a Jan Vávra konferenci “Naše společná přítomnost (Our Common Present) - Jaké jsou současné výzvy Střední Evropy?“, která se konala 24. dubna 2013 se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; představují hlavní přednášející, jejich příspěvky a závěry z konference. První z autorů píše též o mezinárodní konferenci “Transdisciplinární výzkum udržitelnosti v Evropě” (23.-24. května 2013, UK), kde byl diskutován tento hraniční prostor ve vědě a byla též formulována doporučení pro Evropskou komisi utvářející budoucí vědecké příležitosti v transdisciplinární oblasti.

Přejeme vám inspirativní čtení

Za redakci Envigogiky

V Praze 28.8.2013

Zvláštní poděkování patří všem, kteří přispěli k procesu publikování na straně vydavatele, včetně Univerzity Karlovy, která bude zajišťovat archivaci Envigogiky a vydávání čísel DOI pro texty v dalších číslech. Redakční tým chce také poděkovat těm, kteří pro tento krok poskytli finanční podporu, zvláště projektu Mezioborová síť spolupráce pro policy development v oblasti udržitelného rozvoje (MOSUR) financovanému Evropským sociálním fondem (ESF OPVK), jehož prostřednictvím jsou vydávána čísla od roku 2011, a v jehož rámci bylo též zahájeno vydávání anglické verze časopisu.

[1] OJS je systém tzv. open source software vyvinutý v rámci projektu Public Knowledge Project (http://pkp.sfu.ca), který je financován kanadskou vládou, a který je poskytnut celosvětově všem časopisům – umožňuje jim publikovat formou, tzv. open access, tj. přístup k plným verzím článků není nijak omezen . V současné době jej využívá 12 000 vědeckých časopisů po celém světě.