Přemysl Pitter – počátky české environmentální výchovy a ekoteologie

Abstrakt

Přemysl Pitter je významnou postavou československých dějin, muž, který dokázal svým nadšením a neúnavnou dlouholetou prací překračovat hranice mezi lidmi, národnostmi a církvemi. Ekumenický kazatel, humanista, pacifista, muž, který se, podobně jako Sir Nicholas Winton, během válečných a poválečných let angažoval při záchraně dětí – sirotků, bez ohledu na to, jaké byly ná-rodnosti. Jak sám o sobě Pitter říkal, dal svůj život do služeb Bohu, a to hlavně v těch nejmenších – dětech. Nebyly to ale jen děti, Přemysl Pitter byl taktéž významným propagátorem otázky přístupu člověka ke zvířatům, dnes bychom řekli „práv zvířat“, svou činností se za „práva menších“ zasazo-val. Článek poukazuje na ekologicky laděné části Pitterova díla. Právě tato část Pitterova díla ovšem zůstává dodnes nepříliš zmapována. V postavě Přemysla Pittera nacházíme inspirujícího učitele, který usiloval o proměnu člověka, lidstva, ve smyslu zodpovědné svobody, porozumění mezi lidmi, environmentálně příznivého životního stylu a toto vše se snažil předat ve svých před-náškách pro veřejnost, ale i při výchově dětí – válečných sirotků. I proto bychom z dnešního pohle-du Pittera mohli nazvat environmentalistou a enviropedagogem. Dnes, století vzdáleni od počátku Pitterova působení, v kontextu měnících se nálad ve společnosti, v blízkosti válečných konfliktů a s patrnými projevy klimatických změn vidíme, že jeho požadavky na proměnu společnosti a na vý-chovu nové generace, jsou stále aktuální, ba možná aktuálnější, než kdy dříve a že se k mnohým jeho myšlenkám můžeme vrátit.