Metodika zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů pro vysokoškolské vzdělávání
Obsah hlavního článku
Abstrakt
V rámci metodiky popisujeme jak správně využívat a vytvářet kvalitní otevřené vzdělávací zdroje (OER), přičemž se zaměřujeme na zdroje na bázi MediaWiki softwaru, jež se označují také jako wiki systémy. Zabýváme se také otázkou, jaké předpoklady pro tvorbu kvalitních online zdrojů je nutné zajistit, např. po stránce obsahu, práce redakčního týmu, technických parametrů prostředí atd. Metodika je určena jak těm, kdo vzdělávací materiály tohoto typu tvoří a chtějí se dozvědět jaké předpoklady by měly být splněny pro zajištění kvality, tak i těm, kdo tyto materiály užívají, vzhledem k tomu, že jim může pomoci při orientaci v informačním prostředí.
Metriky
Podrobnosti článku
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NoDerivatives 4.0.
Reference
Alkhattabi, M., Neagu, D., & Cullen, A. (2010). Information quality framework for e-learning systems. Knowledge Management & E-Learning, 2(4), 340-362. https://doi.org/10.34105/j.kmel.2010.02.025
Analýza OER na UK a posuzování kvality - mapovací studie. (Interní dokument COŽP).
Belikov, O. M., & Bodily, R. (2016). Incentives and barriers to OER adoption: A qualitative analysis of faculty perceptions. Open Praxis, 8(3), 235-246. https://search.informit.org/doi/abs/10.3316/informit.283536367861626
Campus Computing Project. (2015). “The 2015 Campus Computing Survey”, Dostupné na: http://www.campuscomputing.net/page/kenneth-c-green-director (Dostupné 30. 1. 2018).
Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. Wired. https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/ (Dostupné 9. 2. 2021).
Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4). https://doi.org/10.14712/18023061.503
Dukić, D., & Strišković, J. (2015). Croatian university students' use and perception of electronic resources. Library & Information Science Research, 37(3), 244-253. https://doi.org/10.1016/j.lisr.2015.04.004
Eaton S.E. (2018). Educational Research Literature Reviews: Understanding the Hierarchy of Sources. Calgary: University of Calgary, http://hdl.handle.net/1880/106406 (přístupné 24. 10. 2019).
Fischer, L., Hilton, J., Robinson, T. J., & Wiley, D. A. (2015). A multi-institutional study of the impact of open textbook adoption on the learning outcomes of post-secondary students. Journal of Computing in Higher Education, 27(3), 159-172. https://doi.org/10.1007/s12528-015-9101-x
Hewlett Foundation. OER Defined. https://hewlett.org/strategy/open-educational-resources/ (Dostupné 12. 2. 2021).
Hilton, J. (2016). Open educational resources and college textbook choices: a review of research on efficacy and perceptions. Educational Technology Research and Development, 1-18. https://doi.org/10.1007/s11423-016-9434-9
Hylén, J. (2006). “Open educational resources: Opportunities and challenges”, http://ubir.bolton.ac.uk/290/1/iec_reports-1.pdf (Dostupné 30. 1. 2018).
ITU. (2015). WSIS - SDG Matrix Linking WSIS Action Lines with Sustainable Development Goals. https://www.itu.int/net4/wsis/sdg/
Jemielniak, D. (2019). Wikipedia: Why is the common knowledge resource still neglected by academics?. GigaScience, 8(12). https://10.1093/gigascience/giz139
Onaifo, Daniel. (2016). "Alternate Academy: Investigating the Use of Open Educational Resources by Students at the University of Lagos in Nigeria" . Electronic Thesis and Dissertation Repository. 4086. http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=5467&context=etd
Národní ústav pro vzdělávání. (2016). https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf (Dostupné 21. 1. 2019)
Petiška, E. (2018a). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. Envigogika, 13(1). https://doi.org/10.14712/18023061.548
Petiška, E. (2018b). Spíše Wikipedie než učebnice: Vzorce využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů. Envigogika, 13(2). https://doi.org/10.14712/18023061.569
Petiška, E. (2018c). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.
Petiška, E. (2020). Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií. Praha. 126 stránek. Disertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Centrum pro otázky životního prostředí. Vedoucí disertační práce Richard Papík. (v textu jsou použity úryvky z práce). https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/117555
Petiška, E.; Dlouhá, J. (2018). Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály pro vysokoškolské účely. (Zdůvodnění potřebnosti projektu – Interní materiál COŽP).
Petiška, E., & Moldan B. (2019). Indicator of Quality for Environmental Articles on Wikipedia at the Higher Education Level. Journal of Information Science, OnlineFirst. https://doi.org/10.1177%2F0165551519888607
Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. Envigogika 15(1). https://doi.org/10.14712/18023061.607
Petiška, E., Kuběna, A. & Moldan, B. (v publikačním procesu). What does the analysis of 7,048 environmental articles tell us about the perception of Wikipedia's quality? V přípravě.
Politika otevřených vzdělávacích zdrojů. (2016). https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Politika_otev%C5%99en%C3%BDch_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%ADch_zdroj%C5%AF&oldid=19337 (Dostupné 7. 6. 2018, ID stránky: 19337).
Přispěvatelé Wikipedie. (2018). Základní principy. Wikipedia, The Free Encyclopedia. https://meta.wikimedia.org/wiki/Founding_principles/cs (Dostupné 9. 4. 2018).
Přispěvatelé Wikipedie. (2021). Wikipedia:Content assessment. Wikipedia. (Dostupné 12. 2. 2021, ID stránky: 924080103). https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment
Rohs, M., & Ganz, M. (2015). MOOCs and the claim of education for all: A disillusion by empirical data. The International Review of Research in Open and Distributed Learning, 16(6). https://doi.org/10.19173/irrodl.v16i6.2033
Stiglitz, J. E. (1999). Knowledge as a global public good. Global public goods: International cooperation in the 21st century, 308, 308-25.
TES Global. (2016). "Three in Four U.S. Teachers Say Open Educational Resources Are Used More Often Than Textbooks." https://www.haptic.ro/three-four-u-s-teachers-say-open-educational-resources-used-often-textbooks/
Thompson, N., & Hanley, D. (2018). Science is shaped by wikipedia: Evidence from a randomized control trial. https://scholar.google.cz/scholar?cites=1936918864128226801&as_sdt=2005&sciodt=0,5&hl=cs
Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.
Wikipedia contributors. (2020). MediaWiki. Wikipedia, The Free Encyclopedia. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=MediaWiki&oldid=972194887 (Dostupné 11. 8. 2020, ID stránky: 323 710).
Wiley, D., Bliss, T. J., & McEwen, M. (2014). Open Educational Resources: a review of the literature. In Handbook of research on educational communications and technology (781-789). New York: Springer. https://doi.org/10.1007/978-1-4614-3185-5_63
Wineburg, S., McGrew, S., Breakstone, J., & Ortega, T. (2016). Evaluating Information: The Cornerstone of Civic Online Reasoning. https://purl.stanford.edu/fv751yt5934
Zahradník, M., Dlouhá, J. (2016). Metodika analýzy aktérů (Actor analysis methodology). Certifikováno Úřadem vlády ČR pod č.j. 9645/2016-OUR. Envigogika 11, č. 1 (1. květen 2016). doi:10.14712/18023061.527. https://doi.org/10.14712/18023061.527
Yaari E, Baruchson-Arbib S; Bar-Ilan J. (2011). Information quality assessment of community generated content: A user study of Wikipedia. Journal of Information Science 2011; 37(5): 487–498. https://doi.org/10.1177%2F0165551511416065