Co je důležitější v krajině: estetika nebo biodiverzita?

Obsah hlavního článku

Mojmír Vlašín

Abstrakt

Uvažujeme-li o hodnotách jako je estetika a biodiverzita musíme především definovat, z jakého zorného úhlu chceme tyto fenomény porovnávat. Pokud se postavíme na pozice biocentrického světonázoru (A. Schweitzer, A. Ness, J. Lovelock) pak je otázka uvedená v názvu příspěvku bezesmyslu. Je totiž zřejmé, že život, příroda či biodiverzita je hodnotnou sama o sobě a estetika je mimo hru. Pokud se postavíme na pozice antropocentrického světonázoru, je možné krajinu vnímat jako životní prostor pro člověka a tedy jako (1) zdroj potravy (2) zdroj „rostných“ a nerostných surovin,(3) místo pro bydlení nebo (4) místo pro rekreaci. Pak je tedy možné postavit otázku, co očekáváme od krajiny, které funkce by měla plnit především. S ohledem na odpověď je pak třeba analyzovat míru významnosti estetiky (krásy) a či biodiverzity (přírodní rozmanitosti) pro krajinu.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Vlašín, M. (2014). Co je důležitější v krajině: estetika nebo biodiverzita?. Envigogika, 9(2). https://doi.org/10.14712/18023061.450
Sekce
Inspirace
Biografie autora

Mojmír Vlašín

Autor je pracovník Ekoporadny Veronica.

Reference

Appleton, J. (1975). The Experience of Landscape

Glowka et al., (1994). Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě

Thorstein V. (1999) Teorie zahálčivé třídy, nakladatelství SLON, (podle vydání z roku 1912)

Kolektiv (1998). Krajina a povodeň. Zvláštní číslo časopisu Veronica, 12, roč. XII, Brno

Kolektiv (1999). Hodnocení stavu využívání krajiny ve vztahu k hydrologickému režimu a návrh opatření k optimalizaci využívání zemědělské a lesní půdy (Podklady k řešení scénáře č.1 a scénáře č. 2. projektu „Flood management in the Czech Republic“), Unie pro řeku Moravu, Brno.

Kuba, B., Olivová, K. (1999). Katastr nemovitostí po novele. Vydání šesté. Linde , Praha:

Větrovcová, J., Musilová, R., Zavadil, V., Mikátová, B., Vlašín, M. & Škorpík, M. (2010) Záchranný program užovky stromové v České republice. Ochrana přírody 2010:1, 12-17

Wilson, O.E. (1988). Biodiversity, Harvard University, Editor; National Academy of Sciences/Smithsonian Institution

Roleček, J. (2012). Jak vidím „kůrovcovou kalamitu“ na Šumavě https://sites.google.com/site/2011sumavanarozcesti/osobnosti-mu

Jelínek L. (2012) Šumavské pily už slyší i v Bruselu http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa-sumavske-pily-uz-slysi-i-v-bruselu-ffq-/p_spolecnost.asp?c=A120627_180544_p_spolecnost_wag

Psotová, J. (2008). Krajinný ráz Zlínského kraje hostetin.veronica.cz/dokumenty/OPAK/.../Psotova_-_Krajinny%20raz.pdf