Environmentální vzdělávání veřejnosti
Obsah hlavního článku
Abstrakt
Ochrana životního prostředí je v demokratické společnosti výsledkem spolupráce veřejné správy, občanů a komerčních subjektů. Tato spolupráce, pokud má být konstruktivní, musí být založena na objektivních informacích z oblasti biologie, ekologie i dalších, převážně společensko-vědních oborů, které do ochrany životního prostředí přesahují. Skupiny (stakeholders), zapojené do těchto procesů, by měly mít ve všech těchto oborech adekvátní znalosti i přístup k nejnovějším poznatkům, a schopnost prezentovat je ve srozumitelné formě. Starší generace občanů v České republice zcela postrádá ekologické vzdělání (ekologie nebyla do sedmdesátých let minulého století v této společnosti uznávána jako věda) a mladší generace potřebuje průběžné informace o nových poznatcích z environmentálních oborů. Z těchto zkušeností vyšel návrh projektu REGOL, zaměřený na vzdělávání široké veřejnosti i profesionálů na regionální úrovni v nejnovějších poznatcích vědy, nezbytných pro rozhodování o ochraně přírody a krajiny.
Metriky
Podrobnosti článku
Reference
Dlouhá, J. a kol. (2009): Vědění a participace. Teoretická východiska environmentálního vzdělávání. Karolinum. 226 s.
Dytrtová, R. (2004): Pedagogická propedeutika udržitelného rozvoje. Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pedagogiky. 70 s.
Fisher, W. R. (1985): The Narrative Paradigm: An Elaboration. In Communication Monographs 52. S. 347-367
Hassan, R., Scholes R., A., (eds) 2005: Ecosystems and human well-being – current state and trends – findings of the Condition and Trends Working Group. Millennium Ecosystem Assessment. Island Press, Washington, DC. 155 pp
Zákon č. 561/2004 Sb. [online]. 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon
The Geography Discipline Network. [online]. 2001 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www2.glos.ac.uk/gdn/gibbs/index.htm