Zkušenost přírody – jaká je a co ve výchově znamená?

Obsah hlavního článku

Jana Dlouhá
http://orcid.org/0000-0002-9660-5594

Abstrakt

Tři životní pohyby (dle J. Patočky), které utvářejí podobu lidské existence, jsou také základními východisky a podobami vztahu ke světu, a náleží jim vlastní ontologický statut. Patočkova tematizace tohoto (specificky lidského) vývoje poskytuje základ výchovnému působení, které pak může být vedeno s ohledem na život vcelku, směřovat k naplnění jeho celkového smyslu. Pozornost je věnována způsobu, jakým je založena a nadále prožívána tělesnost, a to v souvislostech její situovanosti (v přírodním prostředí). Je dále diskutován význam tohoto (zakládajícího) vztahu pro vnímání jevů v jejich fenomenalitě, v tom, čím (podstatně) jsou; tedy nikoliv jako objektivní reality následně vystavené manipulativnímu působení. Patočka rozděluje život podle pohybů do jednotlivých fází a rozvoj tělesnosti tak umísťuje do jeho prvního období. Praktické závěry pro výchovu jsou následující: první z pohybů, pohyb přijetí je také tělesným vrůstáním do prostředí; zakládá určitou formu situovanosti a zvláštní možnosti ontologické. Jeho důsledný výkon (především) v dětství nás později vrací k původním významům, kterými se vztahujeme ke způsobu své (autentické) existence.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Dlouhá, J. (2006). Zkušenost přírody – jaká je a co ve výchově znamená?. Envigogika, 1(1). https://doi.org/10.14712/18023061.3
Sekce
Recenzované články
Biografie autora

Jana Dlouhá

RNDr. Jana Dlouhá, PhD. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

Reference

PATOČKA, J. 1992. Přirozený svět jako filozofický problém. Vimperk: Československý spisovatel, edice Orientace, 1992.

KOUBA, P. 2003. Problém třetího pohybu. Na okraj Patočkova pojetí existence. CFB-03-06 / CTS-03-07. July 2003 [Citováno 2006-10-28] Dostupné z WWW <http://www.cts.cuni.cz/reports/2003/CTS-03-07.pdf>