Prostor interdisciplinární výuky na pražských univerzitách

Martin Zahradník
Informace o projektu: Vytváření kapacit pro rozvoj nových forem vzdělávání k udržitelnému rozvoji a podporu spolupráce pražských vysokých škol v této oblasti. (Jde o projekt ESF JPD3 CZ.04.3.07/3.1.01.1/0178)

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Prostor interdisciplinární výuky na pražských univerzitách

2007-08-31 08:39:39

Martin Zahradník

Informace o projektu: Vytváření kapacit pro rozvoj nových forem vzdělávání k udržitelnému rozvoji a podporu spolupráce pražských vysokých škol v této oblasti. (Jde o projekt ESF JPD3 CZ.04.3.07/3.1.01.1/0178)

Interdisciplinaritu můžeme obecně chápat jako mezioborovou spolupráci. V ideálním případě se bude jednat o interdisciplinární výzkum, kombinující různé vědecké metody s motivací dosáhnout co možná nejlepšího poznání zkoumaného jevu. Mnohdy ale můžeme považovat za úspěch i samotnou schopnost komunikace mezi vědci z různých oborů. Specializace, výlučná metodologie a pojmový aparát, umožňují hluboký vhled v rámci jasně stanovených hranic zkoumání. Schopnost nahlížet problematiku z různých úhlů pohledu a chápat ji v širším kontextu však vede navíc ke kritickému myšlení, zvláště potřebnému v dnešní době vysoce specializovaných oborů a informačního boomu. V minimální míře znamená interdisciplinarita schopnost uvědomit si limity vlastní disciplíny a respektovat i poznání z jiných oborů. Výuka vedená mezioborově má pak překonávat významné bariéry příští vědecké spolupráce: případný despekt vůči vědeckým výsledkům, které neargumentují v jazyce mého oboru, a které jsou součástí odlišného, avšak plně legitimního diskurzu.

Zásadní úlohu ve formování kritického rozhledu má nepochybně vzdělání. Je samozřejmé, že při náročnosti jednotlivých oborů stojí na prvním místě zvládnutí vlastní disciplíny. Pokud ale vysokoškolské vzdělání nemá přinášet pouze „řemeslnou“ zručnost, je nezbytné usilovat o seznámení studentů s tématy a problémy, jejichž uchopení vyžaduje mezioborové přesahy. Velice hodnotný je kontakt se specialisty různých zaměření a mnohdy i názorů na probírané téma.

O podobný přínos usiluje i projekt, který si za nosné mezioborové téma, jak z výše uvedeného vyčerpávajícího názvu vyplývá, vybral udržitelný rozvoj. A nejen udržitelný rozvoj, ale i související, značně diskutované a obsáhlé téma globalizace a globálních problémů. Cílem projektu je rozšířit a zkvalitnit nabídku kurzů se zmíněnou tématikou, obohatit je o nové, zejména e-learningové prvky a pokusit se o zlepšení organizační spolupráce pražských vysokých škol při nabídce kurzů studentům. Na projektu, který započal v září 2005 a ukončen bude v říjnu 2007, spolupracuje Centrum pro otázky životního prostředí UK s Vysokou školou ekonomickou v Praze.

Projekt a jeho výsledky

V současné době je možné již stručně shrnout zkušenosti s mezioborovou inovací výuky, kterou měl projekt přinést[2]: zatímco práce na tvorbě nových kurzů proběhla poměrně úspěšně, na poli organizačním se spolupráce dařila o něco méně. Svědčí to mimo jiné i o tom, že obecně kapacity vysokých škol v oblasti managementu jsou stále velmi omezené: hlavní pozornost je věnována kvalitě výuky, která je ovšem vedena převážně po tradičních oborových liniích.

V lednu 2006 se zdálo být důležitým úspěchem uzavření Dohody pražských vysokých škol o zajišťování studia udržitelného rozvoje, jejímž hlavním cílem je zvyšování horizontální prostupnosti studia mezi jednotlivými školami a obory. Studentům tak má být umožněno navštěvovat předměty vypsané na zúčastněných vysokých školách, které se týkají udržitelného rozvoje a životního prostředí a které jsou nabízeny v rámci interdisciplinárního společného prostoru studia podle podmínek konkrétní vysoké školy. Po více než roce a půl platnosti Dohody je možné konstatovat, že spolupráce není ideální. Problémem zůstává zejména izolovanost informačních systémů nejen mezi vysokými školami, ale i v rámci jednotlivých fakult UK. Náročnost oborové výuky působí vzhledem k ochotě navštěvovat kurzy jiných zaměření jako demotivující prvek. V situaci, kdy zároveň hlavní aktivita při vyjednávání o uznání kurzu z jiné vysoké školy spočívá na samotném studentovi, se značně snižuje zájem o nahlédnutí za dvířka vlastní disciplíny. Problematické je i dohledání a komunikace s odpovědnými osobami, které jsou schopny reálně usnadnit uznání kreditů získaných na jiných vysokých školách. Kromě izolovanosti informačních systémů jsou bariérou také odlišnosti v systémech kreditního hodnocení. Zde se zdá být příslibem do budoucna postupný přechod na evropský systém přenosu kreditů ECTS.

Výrazně lépe se daří aktivitám projektu, které se koncentrují na kvalitu a obsah výuky. Jednou z nich  je inovace a rozšíření kurzu Globalizace a globální problémy, který má v rámci Univerzity Karlovy v Praze celouniverzitní status (probíhá na Právnické fakultě UK, jeho garantem je doc.JUDr. Václav Mezřický). V jeho rámci dostává úsilí o interdisciplinární vzdělávání svůj konkrétní rozměr: posluchačům je zprostředkován úvod do problematiky globalizace přednáškami specialistů z různých vědních oborů a sfér společenského života. Zároveň je kurz nabízen studentům všech pražských vysokých škol a fakult. Přesto, že převládají posluchači z Právnické fakulty UK, na jejíž půdě je kurz realizován, účastní se pravidelně i studenti z dalších fakult UK a několik posluchačů z jiných vysokých škol. Kurz je podporován e-learningovým prostředím, které poskytuje aktuální informace, přístup ke studijním materiálům, možnost vzájemné komunikace a také plnění zadaných úkolů a závěrečné zkoušky. V rámci grantové podpory byl vydán tiskem sborník výukových textů Globalizace a globální problémy, který shrnuje témata kurzu příspěvky jednotlivých přednášejících. Ve snaze o zpětnou vazbu proběhlo po ukončení každého semestru dotazníkové šetření zjišťující spokojenost a hodnocení kurzu ze strany studentů.

Náš partner v rámci projektu – Vysoká škola ekonomická v Praze – připravil tři kurzy zaměřené na ekonomický rozměr environmentálních otázek. Kurzy byly ověřované na třech letních školách, s úspěšně realizovaným záměrem oslovit zájemce různých vysokých škol a oborů. Mezi posluchači tak byli zastoupeni studenti čtyř pražských vysokých škol (ČVUT, ČZU, UK a VŠE). V současné době se připravuje čtvrtá letní škola (září 2007), v rámci které budou testovány e-learningové formy všech kurzů. Každý kurz se také v brzké době dočká tištěných výukových materiálů, na jejichž tvorbě se vypracováním kritických připomínek podíleli i samotní studenti. Všechny letní školy se konaly v nově zrekonstruovaných prostorách Evropského vzdělávacího centra ETC/YMCA na zámku v Litomyšli.

První škola, s názvem Environmentální ekonomie pro nespecialisty, byla zaměřena na seznámení posluchačů s různými přístupy a školami současné ekonomie ve vztahu k životnímu prostředí. Koncepce kurzu byla postavena tak, aby přednášející neinklinoval k jednomu způsobu výkladu, ale na základě vyvážené prezentace mnohdy velmi odlišných úhlů pohledu ponechal na studentech, aby si učinili vlastní závěry. Druhá, navazující škola, nesla název Řešení environmentálních konfliktů vyjednáváním. Výuka byla zaměřena na uchopení problémů životního prostředí jako konfliktů mezi lidmi a společenskými skupinami. Jednalo se o náhled více politický, i když také zde byly zohledňovány ekonomické principy. Při výuce bylo hojně využíváno komunikačních her, které umožňují intenzivnější zapojení posluchačů do celé problematiky. Třetí škola pak přizvala ke spolupráci různorodé spektrum odborníků, kteří prezentovali vlastní výukové případové studie pojednávající o konkrétních tématech, problémech a způsobech řešení (např.otázka nakládání s odpady, čistota vody, ovzduší, dopravní problematika, energetické zdroje, firmy a životní prostředí, hospodaření domácností apod.). Podrobně se této metodě výuky věnuje ve svém článku koordinátor projektu v rámci VŠE, doc. ing. Petr Šauer, CSc. (2007). Poslední, zářijová letní škola bude shrnovat všechny předchozí kurzy při ověřování jejich e-learningových forem.

Součástí projektu je také budování informační centra vznikajícího v rámci Knihovny společenských věd T.G.M. v Jinonicích. Prostřednictvím webového portálu usnadní orientaci při vyhledávání informačních zdrojů v oblasti životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Informační centrum uspořádá tezaurus pro danou oblast, odkazy na katalogy knihoven, které disponují fondem zaměřeným na životní prostředí, shrne odkazy na dostupné on-line časopisy a databáze týkající se této problematiky a zprovozní informační službu, která poskytne odbornou knihovnickou pomoc při vyhledávání informací. Uvedení informačního centra do provozu se očekává v říjnu 2007. Tato část interdisiplinárně pojaté praktické práce se zdroji se ovšem rovněž nevyhnutelně potýká s úskalími, které vyplývají ze snahy systematizovat tak různorodá a komplexní témata, jakými jsou životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj.

Kurzy nově vzniklé a inovované v rámci projektu je možné využívat jako samostatné výukové moduly, což pravděpodobně také většina studentů udělá. Je ale vhodné zmínit, že kurzy zároveň vytvářejí vzájemně se doplňující celek. Svým zaměřením pokrývají tématiku udržitelného rozvoje od konkrétních problémů a nástrojů jejich řešení (výukové případové studie), přes techniky a postupy vyjednávání a teorie stojící v pozadí specifické interpretace reality, až po celosvětovou perspektivu globalizačních procesů. Všechny kurzy jsou nabízeny širokému spektru studentů, zabývají se mezioborovými tématy a některé umožňují posluchačům kontakt se specialisty z různých oborů.

Závěrem je možné konstatovat, že i přes obtížné naplňování cílů v organizaci studia přispívá grant „Vytváření kapacit pro rozvoj nových forem vzdělávání k udržitelnému rozvoji a podporu spolupráce pražských vysokých škol v této oblasti“ k lepší atmosféře mezioborového poznávání a vzdělávání, a to svým interdisciplinárním záběrem a odborným přínosem.

Na závěr

Podrobnější analýzu úspěšnosti vytvořených kurzů z pohledu studentů chystáme do příštího čísla Envigogiky.

Navazující zdroje:

E-learningová podpora kurzu Globalizace a globální problémy 2006/2007: Dostupný z WWW: <http://www.czp.cuni.cz/glob/>

Globalizace a globální problémy : Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu "Globalizace a globální problémy" 2005–2007. Editoři: Jana Dlouhá, Jiří Dlouhý, Václav Mezřický. Praha : Univerzita Karlova v Praze, COŽP, 2006. 312 s. Dostupný z WWW: <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>. ISBN 80-87076-01-X.

Globalizace a globální problémy : univerzální kontext pro studium různých oborů. Editoři: Jana Dlouhá, Jiří Dlouhý. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, COŽP, 2006. 100 s. brož. Sborník konference Fóra VŠ učitelů. ISBN 80-87076-00-1.

ŠAUER, Petr. Využívání výukových případových studií při výuce environmentální ekonomie a politiky. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 2. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/>. ISSN 1802-3061.

------------------

Tento článek vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl.m. Prahy