Myšlení budoucnosti v českém kurikulu

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.714

Klíčová slova:

udržitelný rozvoj, základní vzdělávání, hodnoty udržitelnosti, anticipační kompetence, kurikulum, vzdělávací cíle, budoucnost

Abstrakt

Článek se zabývá tím, jak je myšlení o budoucnosti a anticipační kompetence začleňována do vzdělávání, zejména v českém kurikulárním kontextu. Vychází z mezinárodních rámců UNESCO a OECD, představuje teoretické přístupy k budoucnostně orientovanému myšlení a ukazuje jeho význam pro rozvoj představivosti, kritického myšlení a schopnosti jednat. Zvláštní pozornost věnuje roli anticipačních kompetencí v osobní, občanské a profesní rovině vzdělávání: z psychologického hlediska podporují rozvoj perspektivní orientace u dětí a dospívajících, kteří často narážejí na obtíže při strukturování cest k dosažení svých cílů; v občanské rovině jsou klíčové pro zvládání současných společenských výzev, například těch spojených s riziky klimatické změny; a v profesní oblasti tvoří základ participativního rozhodování a práce s nejistotou.

Proto je nezbytné rozvíjet myšlení o budoucnosti vhodnými metodami již na úrovni základního vzdělávání – anticipační kompetence představuje klíčový předpoklad pro vzdělávání, jehož cílem je připravit žáky na aktivní utváření udržitelné budoucnosti. Studie prezentovaná v článku zkoumá, do jaké míry současné české kurikulum odpovídá mezinárodním trendům v této oblasti. Kvalitativní analýza revidovaného RVP ZV ve srovnání s rámcem UNESCO a GreenComp sleduje, jak jsou různé aspekty anticipace začleněny do tří klíčových kompetencí definovaných jako vzdělávací cíle.

Výsledky ukazují, že ačkoli jsou některé anticipační prvky v kompetenci k občanství a udržitelnosti, v osobnostní a sociální kompetenci a v kompetenci k podnikavosti a pracovní v určité míře přítomny, řada zásadních dimenzí zůstává nedostatečně rozvinuta. Chybí zejména schopnost pracovat s nejistotou, stanovovat si společensky relevantní cíle, vyjednávat podobu budoucnosti, kriticky hodnotit návrhy a plány a usilovat o výraznější změnu. Studie tak přispívá k probíhající diskusi o vzdělávacích cílech revidovaného kurikula pro základní vzdělávání v kontextu udržitelnosti a nabízí podněty využitelné jak v pedagogické praxi, tak při další tvorbě kurikulárních dokumentů.

Stažení

Údaje o počtu stažení nejsou zatím k dispozici.

Biografie autora

  • Jana Dlouhá, Charles University

    Odpovědný redaktor Envigogiky. Výzkumník v Centru pro otázky životního prostředí UK, spoluzakladatel znalostní báze Enviwiki; vice-prezident mezinárodní sítě vysokých škol Copernicus Alliance. Zabývá se transformací vzdělávacího systému i metod; k odborným zájmům patří elektronická média, otevřené vzdělávací zdroje, sociální učení a participativní postupy ve veřejném dialogu.

Reference

Bianchi, G., Pisiotis, U., Cabrera Giraldez, M. (2022). GreenComp: The European Sustainability Competence Framework. Luxembourg Publications Office of the European Union. 2022 [cit. 2024-08-06]. EUR 30955 EN. ISBN 978-92-76-53195-1. https://doi.org/10.2760/7024

Boström, M., Andersson, E., Berg, M., Gustafsson, K., Gustavsson, E., Hysing, E., ... Öhman, J. (2018). Conditions for transformative learning for sustainable development: A theoretical review and approach. Sustainability, 10(12), 4479. https://doi.org/10.3390/su10124479

Bound, H., Tan, J. P., Ying, R. L. W. (Eds.). (2022). Pedagogies for future-oriented adult learners: Flipping the lens from teaching to learning. Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-030-92867-4

CASE (2018). (Competencies for a sustainable socio-economic development). Competencies Tool: Nástroj pro rozvoj kompetencí pro udržitelný socio-ekonomický rozvoj [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné z: https://www.case-ka.eu/wp/wp-content/uploads/2018/02/Competencies-Tool_CS.pdf

De Haan, G. (2006). The BLK “21” programme in Germany: A “Gestaltungskompetenz”-based model for Education for Sustainable Development. Environmental Education Research, 12(1), 19–32. https://doi.org/10.1080/13504620500526362

Dlouhá, J., Heras, R., Mulà, I., Salgado, F. P., Henderson, L. (2019). Competences to address SDGs in higher education—A reflection on the equilibrium between systemic and personal approaches to achieve transformative action. Sustainability, 11(13), 3664. https://doi.org/10.3390/su11133664

Dvořáková, M. (2012). Teorie transformativního učení (se) dospělých. Studia paedagogica, 17(1), 59-74. https://doi.org/10.5817/SP2012-1-4

Eurydice. (2024). Learning for sustainability in Europe: Building competences and supporting teachers and schools. Publications Office of the European Union / Dům zahraniční spolupráce. Online: https://www.dzs.cz/sites/default/files/2024-04/Learning_for_sustainability_in_Europe_Building_competences_and_supporting_teachers_and_schools.pdf

Fidler, D. (2011). Foresight defined as a component of strategic management. Futures, 43(5), 540–544. https://doi.org/10.1016/j.futures.2011.02.005

Flick, U. (Ed.). (2014). The SAGE handbook of qualitative data analysis. SAGE Publications. Online https://www.ufs.ac.za/docs/librariesprovider68/resources/methodology/uwe_flick_(ed-)-_the_sage_handbook_of_qualitative(z-lib-org)-(1).pdf?sfvrsn=db96820_

Gidley, J. M. (2001). ‘Education for all’ or education for wisdom? Unfolding learning societies: Deepening the dialogues. In Unfolding Learning Societies: Deepening the Dialogues (pp. 210–223). Vimla Press. https://www.academia.edu/download/46260733/Gidley_Wisdom_Education_2001.pdf

Gidley, J. M., Bateman, D., Smith, C. (2004). Futures in education: Principles, practices and potential (Monograph No. 5; R. A. Slaughter (Ed.), Strategic Foresight Monograph Series). RMIT University. https://research-repository.rmit.edu.au/articles/book/Futures_in_Education_Principles_practices_and_potential_monograph_No_5_the_strategic_foresight_monograph_series/27603651/1/files/50770158.pdf

Henderson, L., Dlouhá, J. (2021). Myšlení budoucnosti a potřebnost transformativního přístupu ve vzdělávání. Envigogika, 16(1). https://doi.org/10.14712/18023061.621

Henderson, L., Kuříková, M. (2021). Kreativní vzdělávání pro udržitelnou budoucnost: Metodické inspirace projektu Vzdělávání pro budoucnost. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. https://www.czp.cuni.cz/knihovna/kreativ_vzdel.pdf

Henderson, L., Kuříková, M., Kroufek, R. (2021). Syntéza kreativního učení a vzdělávání pro udržitelný rozvoj v České republice. Envigogika, 16(2). https://doi.org/10.14712/18023061.628

Hicks, D. (2002). Postmodern education: A futures perspective. In R. A. Slaughter (Ed.), Advancing Futures: New Horizons and Strategic Insights (pp. 321–330). Praeger.

Hochmanová, K. (2026). Anticipační kompetence a hledisko budoucnosti v českém kurikulu pro základní vzdělávání [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Digitální repozitář UK. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/206900

Holfelder, A. K. (2019). Towards a sustainable future with education? Sustainability Science, 14(4), 943–952. https://doi.org/10.1007/s11625-019-00682-z

Inayatullah, S. (2008). Six pillars: Futures thinking for transforming. Foresight, 10(1), 4–21. https://doi.org/10.1108/14636680810855991

Jickling, B., Wals, A. E. (2008). Globalization and environmental education: Looking beyond sustainable development. Journal of Curriculum Studies, 40(1), 1–21. https://doi.org/10.1080/00220270701684667

Julien, M., Chalmeau, R., Vergnolle Mainar, C., Léna, J. Y. (2018). An innovative framework for encouraging future thinking in ESD: A case study in a French school. Futures, 101, 26–35. https://doi.org/10.1016/j.futures.2018.04.012

Kollmuss, A., Agyeman, J. (2002). Mind the gap: Why do people act environmentally and what are the barriers to pro-environmental behavior? Environmental Education Research, 8(3), 239–260. https://doi.org/10.1080/13504620220145401

Komenský, J. A. (1992). Obecná porada o nápravě věcí lidských (Sv. III). Svoboda.

Kutscheauer, A. (2004). Prognostika jako nauka. Makroekonomická analýza. ALkut.cz. http://www.alkut.cz/rap_htm/reap03.htm#kap11

Květina, J. (2016). Koncepce liberalismu a demokracie v edukačním procesu: Dekonstrukce neoliberální dominance v RVP. Pedagogika, 66(3), 312–329. https://doi.org/10.14712/23362189.2015.722

Lewin, K. (1942). Time Perspectiveand Morale. In WATSON, G. (Ed.). Civilian Morale. Boston: Houghton Rifflein, 482 p.

Lochman, M., et al. (2022). Foresight: Metodická příručka. České priority. https://www.ceskepriority.cz/files/metodicka-prirucka.pdf

Lucas, B., Claxton, G., Spencer, E. (2013). Progression in student creativity in school: First steps towards new forms of formative assessments. Contemporary Readings in Law Social Justice, 6(2). Online: https://www.oecd.org/en/publications/progression -in-student-creativity-in-school_5k4dp59msdwk-en.html

Mazáčová, N. Role základní školy v rozvíjení perspektivní orientace žáků. In: Maňák, J., Janík, T. (2007). Absolvent základní školy. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, s. 58-65. ISBN 978-80-210-4402-9. [cit. 2024-08-07]. Dostupné z:

https://old.ped.muni.cz/weduresearch/publikace/mj07.pdf#page=58

Mezirow, J. (2003). Transformative learning as discourse. Journal of transformative education, 1(1), 58-63. https://doi.org/10.1177/1541344603252172

Miller, R. (2007). Futures Literacy: A Hybrid Strategic Scenario Method. Futures, 39(4), 341–362. 〈https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016328706002035 〉.

Miller, R. (2018). Transforming the future: Anticipation in the 21st century. UNESCO / Routledge. https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000264644

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024). Základní vzdělávání - Revize RVP. MŠMT. https://prohlednout.rvp.cz/zakladni-vzdelavani/

Novotná, H., Špaček, O., Štovíčková, M. (2019). Metody výzkumu ve společenských vědách. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

OECD. (2019). OECD Learning Compass 2030: Conceptual learning framework. OECD Future of Education and Skills 2030. Online https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/about/projects/edu/education-2040/concept-notes/OECD_Learning_Compass_2030_concept_note.pdf

Pavelková, I. (1990). Perspektivní orientace jako činitel rozvoje osobnosti [online]. Praha: Academia. [cit. 2024-05-17]. ISBN 80-200-0055-0.

Pavelková, I. (2003). Vztah žáků k budoucnosti. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: Sborník příspěvků z 11. konference ČAPV [online]. Česká asociace pedagogického výzkumu. [cit. 2024-06-04]. Dostupné z: https://www.ped.muni.cz/capv11/1sekce/1_capv_pavelkova.pdf

Pavelková, I., Vitošková, M. (2016). Vztah žáků a studentů k budoucnosti. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 6(3), 53–58. https://doi.org/10.11118/lifele2016060353

Rezek, Š. (2023). ForSI – úvod do foresightu. Podporujeme inovace. https://www.podporujemeinovace.cz/forsi-uvod-do-foresightu/

Seginer, R. (2009). Future orientation: Developmental and ecological perspectives [online]. New York: Springer Science & Business Media. [cit. 2024-06-04]. ISBN 978-0-387-88641-1. https://doi.org/10.1007/b106810

Shaull, R. (1970) Foreword. In P. Freire, Pedagogy of the Oppressed, trans. M. B. Ramos (New York: Continuum), 9–15

Slaughter, R. A. (1997). Developing and applying strategic foresight. ABN Report, 5(10), 13–27.

Sokol, J. (2000). Člověk jako osoba. Institut základů vzdělanosti Univerzity Karlovy. https://is.muni.cz/www/384/30618506/koncepty/Jan-Sokol-Clovek-jako-osoba.pdf

Somr, M. (2011). Komenského etické vize o nápravě věcí lidských. Littera Scripta, 4(1), 79–90. https://www.littera-scripta.com/wp-content/uploads/2019/05/1_PDFsam_19_PDFsam_9_PDFsam_13_PDFsam_11_PDFsam_9_PDFsam_23_PDFsam_LS_1_2011.pdf

Trnečková, J. a Valouch, J. (2021). Komparace prognostických metod. In: Mladá věda [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky. [cit. 2024-05-06]. Dostupné z: https://trilobit.fai.utb.cz/Data/Articles/PDF/92393f4a-7843-4c82-8401-545a3b20c5b7.pdf

Tupý, J. (2024). Srovnání principů českého Školského zákona, dokumentů UNESCO a OECD.

UNESCO. (2017). Education for sustainable development goals: Learning objectives. UNESCO publishing. Online https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000247444

UNESCO. (2021). Reimagining our futures together: A new social contract for education. International Commission on the Futures of Education. https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000379707

Vesterinen, M. M., Ratinen, I. (2024). Sustainability competences in primary school education–a systematic literature review. Environmental Education Research, 30(1), 56–67. https://doi.org/10.1080/13504622.2023.2170984

Vidergor, H. E. (2023). Teaching futures thinking literacy and futures studies in schools. Futures, 146, Article 103083. https://doi.org/10.1016/j.futures.2022.103083

Wiek, A., Withycombe, L., Redman, C. L. (2011). Key competencies in sustainability: A reference framework for academic program development. Sustainability Science, 6(2), 203–218. https://doi.org/10.1007/s11625-011-0132-6

Yuksel, N., Cifci, H., Cakir, S. (2017). New foresight generation and framework of foresight. PressAcademia Procedia, 5(1), 224–233. https://doi.org/10.17261/Pressacademia.2017.593

Stažení

Publikováno

17. 06. 2026

Číslo

Sekce

Recenzované články

Jak citovat

Hochmanová, K., & Dlouhá, J. (2026). Myšlení budoucnosti v českém kurikulu. Envigogika, 21(1). https://doi.org/10.14712/18023061.714