Úvodník 2015/X/3

Abstrakt

Vážení naši čtenáři,

Nové číslo Envigogiky otevírá dvě témata: co znamená celostní pohled na vzdělávání, a jak prosadit svobodu jedince v rámci procesu učení (a ve vztahu k autoritě učitele). První téma vychází z tradičních základů pedagogiky tradovaných již od Jana Amose Komenského (1592‑1670) a Johanna Heinricha Pestalozziho (1746‑1827), které později přetvořil Patrick Geddes do unikátního „modelu ruky“ (learning via the three Hs: Heart, Hand and Head). Vymezil se tak proti běžné vzdělávací praxi víceméně vylučující smysly a emoce (learning with three Rs: Reading, wRiting, aRitmetic), a dokonce i vůči poněkud abstraktním modelům zkušenostního učení, například využívajících Kolbův cyklus: ty totiž nejsou zasazeny do přímých souvislostí s lidskými hodnotami. Patrick Geddes usiloval o reformu vzdělávání, která by přinesla syntézu stávajících znalostí a snažil se ve vztazích mezi předměty a obory uplatnit „živoucí myšlení“; především tak chtěl podpořit tvořivost v myšlení i praktické činnosti. (Higgins, Nicol, 2011). Na tyto souvislosti mne upozornil Peter Higgins z oddělení outdoorového vzdělávání skotské Edinburské univerzity, kde existují výukové programy vycházející z této filosofie a vede se intenzivní odborná diskusi na toto téma (Higgins, 2001; Higgins, Nicol, (eds.), 2002) – a je povzbudivé, že se zde navazuje na tradici, z níž vychází i česká pedagogika.