TY - JOUR AU - Dlouhá, Jana PY - 2011/05/05 Y2 - 2024/03/28 TI - Úvodník 2011/VI/1 JF - Envigogika JA - Envigogika VL - 6 IS - 1 SE - Úvodník DO - 10.14712/18023061.221 UR - https://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/221 SP - AB - <h1 class="cla-nadpis">Úvodník 2011/VI/1</h1><p class="cla-autor">2011-05-31 13:14:27</p><p>Vážení přátelé a příznivci Envigogiky,</p><p>hlásíme se vám v&nbsp;čase, kdy astronomické léto pomalu spěje ke svému vrcholu, kdežto kalendářní ještě ani nezačalo. Příroda se v&nbsp;tomto viditelném pohybu, spění ke slunovratu otevřela, rozvila, vydala své tvary a vůně, nabídla květy k&nbsp;tělesnému dialogu s&nbsp;druhem svým, využila větrného internetu pro přenos genetických zpráv, poskytla potravu opylovačům a přizvala i další druhy k&nbsp;této komunikaci širší a snad i zásadnější. Nabídla své viditelné nebo jinak smyslově vnímatelné projevy k&nbsp;hlasování „To se mi líbí“, vytvořila okruhy příznivců, odměnila je až k&nbsp;sebedestrukci – svá těla poskytla i vlastním predátorům. Odevzdala se jim – s&nbsp;bolestí, avšak které odevzdání je bez-bolestné; tak se přírodní procesy rozběhly a nabyly obecně známou podobu, nikoli však samozřejmě a podle zákonitostí předem daných, ale v&nbsp;dialogu – v&nbsp;tom nejzazším možném, jenž je nabídkou vlastního <em>já</em> k&nbsp;přijetí, asimilaci, přetvoření, výstavbě čehosi nového a ode <em>mne</em> odlišného. Začala destrukce ničící to, co <em>je</em>, aby <em>mohlo být</em> cosi jiného … hubící staré a vytvářející nové jedince ve jménu života, jehož podstata jediná zůstává zachována … v&nbsp;tomto koloběhu vše živé musí přinést největší oběť osobní … a tak ve vzájemném dávání a přijímání vše kolem nás roste až po samotné vyvrcholení.</p><p>To přichází se slunovratem, kdy sluneční extáze dostupuje vrcholu a po ní se procesy bujení pomalu uzavírají, stahují do sebe, přecházejí do pomalého metabolizování v&nbsp;dobytém území. Proměňují se na tiché přemítání nad vlastní rodovou historií, mění se v&nbsp;hýčkání zpráv minulých generací ve vlahém přítmí pestíků, a v&nbsp;kultivaci těchto zašifrovaných informací pro generace nové, které je teprve musí vyluštit; to se v&nbsp;harmonickém přelévání tělesných substancí odehrává při tvorbě plodů, jež zase mají být nabídnuty širšímu společenství přírodnímu k&nbsp;zálibnému pohledu, ochutnání, či přijetí jinému, třebas nechtěnému. V&nbsp;tomto dialogu či spíše vzájemném vylaďování, vyslovení a naslouchání, v&nbsp;symfonii pohybů a protipohybů je vše skutečné, zjevné, tvarem se vymezující nejen <em>samo sebou</em> v&nbsp;rámci tohoto vymezení, ale také a možná především komunikačním kanálem, skrze nějž se přenáší zprávy v&nbsp;čase, od rodových předků na potomky, a také v&nbsp;prostoru, od tvorů již někde kořenících do oblastí, které teprve mají být osídleny. A v&nbsp;rytmu tohoto pohybu, členěném do vět a pomlk podle střídání energetického přílivu či odlivu, je počátek slunovratu obdobím, kdy sebetvorba se pomalu přelévá do plodnosti, a po ní následuje pomalé zapomínání na tuto expanzi, ukládání energie na příště…</p><p>A to je doba, kdy začíná léto kalendářní, uznané i jako čas volna školního. V&nbsp;přírodě pomalu končí růst a nabývání nových tvarů: energie se přijímá dlaněmi již otevřenými, je hnětena do podob skrytých, jejichž obsah je však vydatný. Do přírody v&nbsp;tomto bodě zlomu její živelnosti vstupujeme my – pro nás jsou prázdniny obdobím, kdy se jí chceme sytit; přicházíme ovšem už ke stolu prostřenému: není se na čem podílet, lze jen odpočívat a sklízet. To může být pro naši zkušenost s&nbsp;přírodou docela zásadní: vnímáme ji pak jako „univerzálního dárce“, místo pro rekreaci, zdroj plodin, prostor a čas bez konfliktů a vlastně i bez dějů. Nevidíme a doopravdy nemáme svůj podíl na novém utváření toho, co raší z&nbsp;kořenů, poupat a spěje k&nbsp;vydání semen, a tak se domníváme, že i náš vlastní životní růst a zrání se odehrává jaksi mimochodem… Události, které sdílíme, i jejich časování, spoluvytváří naši genetickou výbavu duševní, a je občas dobré si uvědomit jejich nevědomé působení.</p><p>Envigogika též právě sklízí úrodu, která až dosud proliferovala více či méně skrytě, a tak vám nabízíme obsah tohoto čísla.</p><p>Jako vždy, upozorňujeme nejdříve na články, jimiž se lze inspirovat: <a href="/index.php/Envigogika/article/view/338/342">Princezna Alguelita</a> Jiřího Nečase nás vrací do dětství, k onomu pra-původnímu tázání, proč vůbec máme živočišné či rostlinné druhy a jak to, že jich je tolik – a tu vidíme, že krása lesa si může vzájemně odpovídat s&nbsp;abstraktní logikou teorie informace a poskytovat uspokojivé odpovědi podložené pravděpodobnostním počítáním. <a href="/index.php/Envigogika/article/view/335/340">Model výuky uplatněný na pedagogické fakultě v&nbsp;Olomouci</a> uvádí kolektiv autorů pod vedením Ivo Machara; jejich přístup vychází z&nbsp;oborových didaktik, je však třeba jej stále inovovat i vzhledem k&nbsp;potřebám prosazujícího se vzdělávání environmentálního. Envigogika v&nbsp;tomto čísle opět navazuje na sérii rozhovorů s&nbsp;osobnostmi, <a href="/index.php/Envigogika/article/view/339/html_339">tentokrát zpovídá Martina Říhu</a>, který letos kandiduje na Cenu Josefa Vavrouška. A <a href="/index.php/Envigogika/article/view/336">Svatava Janoušková představuje projekt ESDinds</a>, jehož výsledkem je <strong><span style="font-weight: normal;">metodika pro tvorbu a využití indikátorů</span></strong> týkající se lidských hodnot určená pro práci nevládních a neziskových organizací prosazujících udržitelný rozvoj v&nbsp;praxi ‑ připravená v mezinárodní spolupráci a dostupná <a href="http://wevalue.org/">online</a> v jazyce anglickém.</p><p>Tím přecházíme k&nbsp;textům rázu metodického, pro které jsme zřídili dokonce zvláštní rubriku – svým obsahem se z&nbsp;žánru recenzovaných článků poněkud vymykají (povahou formální k&nbsp;nim ovšem stále náleží). „Zapadla“ nám do ní&nbsp;<a href="/index.php/Envigogika/article/view/149/html_149">Metodika evaluace</a> z&nbsp;minulého čísla a tentokrát přinášíme <a href="/index.php/Envigogika/article/view/150/html_150">Metodiku týmové spolupráce a tvorby týmů</a>, která by mohla podpořit využití kolaborativních modelů výuky na vysokých školách. K&nbsp;recenzovaným textům řadíme dále <a href="/index.php/Envigogika/article/view/58/html_58">článek Aleše Vávry, Viléma Pechance a Jitky Šeflové</a> zabývající se výukou témat z&nbsp;oblasti klimatu na školách různých stupňů formou e-learningu – znovu se v&nbsp;něm ukazují široké možnosti a různé způsoby využití virtuálního prostředí při učení se o problémech, jejichž povaha je více než reálná. V rubrice Recenze se věnujeme právě vydané výpravné <a href="/index.php/Envigogika/article/view/306/310">knize Pavla Nováčka Udržitelný rozvoj</a> a také nejnovějšímu <a href="/index.php/Envigogika/article/view/307/311">souboru textů na téma Globalizace</a> shromážděných pod editorským vedením Václava Mezřického; náš dlouhodobý příznivec a autor Jiří Olšovský píše jednu ze svých filosofických <a href="/index.php/Envigogika/article/view/305/309">reflexí na téma poezie Reinera Marii Rilkeho</a>. Přečíst si dále můžete některý ze <a href="/index.php/Envigogika/article/view/167/html_167">souboru esejí</a>, které zvítězily v&nbsp;soutěži s&nbsp;tématem udržitelný způsob života vyhlášené Geografickým ústavem slovenské akademie věd v&nbsp;roce 2010 – pokud se podíváte do Novinek, tak zjistíte, že se lze zapojit i letos! K tématu studentských prací patří též <a href="/index.php/Envigogika/article/view/340/html_340">stručná informace o metodě výuky pomocí případových studií</a>, která dává zajímavé výsledky právě v&nbsp;oblasti toho, co studenti sami za sebe jsou schopni k&nbsp;různým tématům říci. Přinášíme samozřejmě i texty jiné, například komentujeme aktuální dění v&nbsp;oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj – ale to si již z&nbsp;našeho přehledu vyberte sami…</p><p>Nakonec jen drobné upozornění ‑ možná jste si všimli různých vylepšení rázu technického (Envigogika byla převedena do nové verze redakčního systému), která by měla být následována i novotami obsahovými – například budeme pracovat na anglické části našeho časopisu. Ale samozřejmě bez toho, že bychom dále rozvíjeli dialog s vámi, našimi autory, recenzenty a čtenáři, to nepůjde.</p><p>A tak přejeme vám všem, abyste spolu s&nbsp;námi vstupovali do dění vždy, když se teprve děje anebo se dokonce utváří jeho základní předpoklady – a to nejen do dění přírodního, utvářeného rytmickými proudy energií, toky tělesných tekutin a výměnou informací ve všech myslitelných podobách. Sami sobě pak přejeme, abyste (si s&nbsp;námi) psali o tom, co zkušenost dějícího se dění (vám či obecně) přináší.</p><p>Za Envigogiku</p><p>Jana a Jirka Dlouzí</p> ER -