@article{Svobodová_2017, place={Praha, Czech Republic}, title={Pojetí bratrství u Jana Patočky}, volume={12}, url={https://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/556}, DOI={10.14712/18023061.556}, abstractNote={<p>Článek „Pojetí bratrství u Jana Patočky“<strong> </strong>pojednává o konceptu bratrství v textech, které český filozof napsal v pozdějších fázích svého života. Jan Patočka byl jedním z autorů Charty 77, disidentského dokumentu, který vyzval k ochraně lidských práv (publikováno 6.-7. Ledna 1977). V tomto textu autorka za prvé analyzuje Patočkovu teorii třech životních pohybů (nebo také pohybů duše), které představují pohyb zakořenění nebo ukotvení, pohyb práce nebo sebezbavení a pohyb průlomu či sebenalezení. Na základě analýzy se ukazuje význam obratu (metanoiésis), od pouhého zájmu a solidarity až ke skutečnému bytí v odevzdanosti. Jan Patočka interpretoval život v odevzdanosti pomocí pojmu bohočlověka a způsobu, jakým se k němu svět vztahuje. Fenomén oběti, jímž se Jan Patočka zabýval v posledním období svého života (Patočka zemřel 13. března 1977, po dlouhých a vyčerpávajících policejních výsleších), může být inspirací pro myšlení sociální etiky, a to jak z filozofického, tak i z teologického hlediska. To pak může pomoci čelit výzvám pro vzdělávání a odbornou přípravu v dnešní Evropě, která se potýká s migrací, neboť se její obyvatelé musí naučit nově praktikovat svou pohostinnost a bratrství.</p>}, number={2}, journal={Envigogika}, author={Svobodová, Zuzana}, year={2017}, month={pro.} }