Kol.: Zelení proti zeleným. Radikální ekologie – komparativní analýza sociální ekologie a ekologie hlubinné

Recenze studentské práce z Katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK zpracovala Jana Dlouhá s využitím oponentského posudku Jitky Ortové: NOVÁK, A. (2006). Zelení proti zeleným. Radikální ekologie – komparativní analýza sociální ekologie a ekologie hlubinné. Magisterská práce. Praha: KSKE, FHS UK.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Kol.: Zelení proti zeleným. Radikální ekologie – komparativní analýza sociální ekologie a ekologie hlubinné

2006-11-29 10:00:10

Recenze studentské práce z Katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK zpracovala Jana Dlouhá s využitím oponentského posudku Jitky Ortové:
NOVÁK, A. (2006). Zelení proti zeleným. Radikální ekologie – komparativní analýza sociální ekologie a ekologie hlubinné. Magisterská práce. Praha: KSKE, FHS UK.

Zde najdete plný text práce.

Úvod

Práce se zabývá komparativní analýzou dvou proudů radikální ekologie, sociální a hlubinné. Pomocí hermeneutické metody jsou nejprve vybrána zásadní témata, na nichž se spor mezi sociální a hlubinnou ekologií odvíjí. Jsou jimi: koncept přírody, racionalita, příčiny ekologických problémů, vize životního prostředí jako divočiny nebo zahrady, přelidnění a ekologická politika v praxi.

Komparací těchto témat u sociální a hlubinné ekologie dochází práce k závěru, že syntéza sociální a radikální ekologie není možná, protože mezi nimi panují zásadní koncepční rozpory. Nicméně vzájemná diskuse obou proudů je více než potřebná. To, co obě ekologie především spojuje, je kritika stávající průmyslově-kapitalistické společnosti a vědomí o potřebě změny.

Publikujeme také plné (velmi podrobné) znění posudku, který lze využít jako dobrý návod pro psaní odborné závěrečné práce: Rynda, I. (2006): Posudek magisterské diplomní práce (Arnošt Novák: Zelení proti zeleným. Radikální ekologie – komparativní analýza sociální ekologie a ekologie hlubinné. FHS UK, Praha.

Posudek – závěry

Jádro práce tvoří rozbor dvou velmi specifických směrů soudobé ekologie člověka a jejich problémových okruhů. Nejprve autor nastiňuje základní zaměření radikálního směru sociální ekologie, jak je reprezentuje hlavně jeho zakladatel Murray Bookchin, a poté koncepci hlubinné ekologie Arneho Naesse a jeho nejznámějších pokračovatelů. Na to navazuje výklad a komparace témat, která tvoří základ obou koncepcí a týkají se především rozdílného pojetí přírody i odlišností ve formulaci příčin a nástinech řešení ekologické krize. A. Novák pracuje s literaturou jednak i u nás dostatečně známou (Naess, Devall a Sessions), jednak s texty, které u nás publikovány nebyly (Bookchinovy stěžejní práce). Z tohoto pohledu jde tedy o ucelenou studii obsahující informace o málo známých autorech a koncepcích.

Hermeneutika se zde nabízí nejen jako použitá metoda, ale také proto, že koncepcím prezentovaným v práci věnují pozornost převážně radikální kritici soudobých moderních společností, kteří se před realitou jaksi programově a hermeticky uzavírají. Takto orientované autory je nutné znát, neboť ovlivňují nejen uvažování lidí, kteří se v ekologické problematice angažují, ale dosti podstatně i těch, kteří existenci krize popírají a pak často argumentují z kontextu vytrženými názory právě představitelů těchto směrů. Zároveň lze v každém  z dnes velmi rozmanitých směrů ekologie člověka najít věcné argumenty a podnětné myšlenky.

Hermeneutická metoda je však využita především ve smyslu porozumění  textům, kterými se zabývá. Méně uplatňuje druhé hledisko, tedy porozumění kontextu, ve kterém  tyto koncepce vznikaly. Kontext se týká nejen  charakteru doby, ale i  filozofické orientace a vědeckých znalostí, které osobnosti jimž je práce věnovaná získávaly nejen osobní zkušeností, ale především studiem. Tyto zdroje jsou  v jejich vlastní vědecké práci patrné, ať už se od nich distancují nebo na ně navazují.

Druhá námitka se týká rozpracování problematiky, jíž se práce týká, z hlediska dopadů radikální ekologie a (spíše zdeformované než dále rozvíjené) Naessovy koncepce pokračovateli, a to na celospolečenskou atmosféru, tedy na ochotu  zařazovat ekologická témata do rozhodování na všech úrovních – od politické reprezentace až po postoje obyvatel k životnímu prostředí.

Hodnocení:

Celkově je téma řešeno na vysoké odborné úrovni. Některé části práce, zejména ty, kde se autor zabývá komparací konceptů přírody a pojetí životního prostředí jako divočiny nebo zahrady by dle názoru oponenta bylo vhodné publikovat.