Vliv komunistického období na výuku biologie a environmentální vzdělávání v České republice

Kateřina Jančaříková

doi:10.14712/18023061.708

Autoři

Kateřina Jančaříková Přírodovědecká fakulta UJEP

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.708

Klíčová slova:

didaktika biologie, ; environmentální výchova, historie didaktiky biologie, Hnutí Brontosaurus, ideologizace, komunismus, lysenkismus, vědecký ateismus, výchova k vědeckému ateismu

Abstrakt

Cílem článku je představit a analyzovat ideologizaci výuky přírodopisu a biologie v Československu v letech 1948–1989. Text zkoumá vliv sovětské „rudé biologie“. První sledované období se vyznačovalo masivním prosazováním lysenkismu, potlačováním mendelovské genetiky a přímou perzekucí vědců (např. Vavilov, Sekla, Hrubý, Kříženecký). Období druhé zneužitím výuky přírodopisu a biologie k ideologizaci žáků. Metodou obsahové analýzy byl prozkoumán korpusu 14 oborových Didaktik biologie z tohoto období. Bylo odhaleno, že hlavními cíli výuky byly: výchova k ateismu, socialistickému občanství, kolektivismu a proletářskému internacionalismu. Ideologická dogmata se promítla do učebních osnov, školní praxe (např. mičurinské kroužky, kampaň proti mandelince bramborové, výchova k ateismu) a ovlivnila personální složení akademických pracovišť, a to i po roce 1989. Zneužití výuky přírodopisu biologie režimem vedlo k vytvoření bariéry mezi akademickou a neformální environmentální výchovou. Článek otevírá diskusi o přetrvávajících ideových, konceptuálních a behaviorálních rudimentech této éry v současném českém vzdělávacím systému.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Biografie autora

Kateřina Jančaříková, Přírodovědecká fakulta UJEP

Přírodovědecká fakulta UJEP Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL

Reference

Altmann, A. (1974). Úvod do didaktiky biologie. SPN.

Altmann, A.a Horník, F. (1985). Vybrané kapitoly z didaktiky biologie. SPN.

Balvín, J., & Sedláček, D. (2016). Sociální pedagog Anton Semjonovič Makarenko v komparaci s K.D. Ušinským a V.A. Suchomlinským. Hnutí R.

Buber, M. (1995). Já a ty. Votobia.

Conquest, R. (1986). The Harvest of Sorrow: Soviet Collectivization and the Terror-Famine. Oxford University Press.

Čápová, H. (2024). Zdeněk Kratochvíl: Se slovem „zrada“ bych byl opatrnější. Magazín Paměť národa.

Činčera, P. (2004). Hnutí Brontosaurus a Asociace Brontosaurus po rozdělení. Veronica, 18(16).

Činčera, P., & Fraňková, A. (2004). Hnutí Brontosaurus do rozdělení. Veronica, 18(16), 37.

Činčera, J., Jančaříková, K., Matějček, T., Šimonová, P., Bartoš, M., Lupač, M., & Broukalová, L. (2016). Environmentální výchova z pohledu učitelů. BEZK; Masarykova univerzita; Agentura Koniklec.

Čížek, F. (1978). Úvod do speciálních didaktik přírodovědných předmětů. SPN.

Davies, R. W., & Wheatcroft, S. G. (2004). The Industrialisation of Soviet Russia, Vol. 5: The Years of Hunger: Soviet Agriculture, 1931–1933. Palgrave Macmillan.

Drda, A., & Saparová, K. (Eds.). (2012). Příběhy bezpráví – Nástroje normalizační moci. Člověk v tísni. Jeden svět ve školách. https://www.jsns.cz/nove/pdf/nastroje_normalizacni_moci_web.pdf

Dvořák, F. et al. (1982). Základy didaktiky biologie. Univerzita J. E. Purkyně.

Fischerová, S. (2021). Proč Lydie Korabelniková u Čechů tká? (Pozadí vzniku jednoho mýtu). Slovo a smysl, 18, 115–143. https://wordandsense.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/18/2021/06/Sylva_Fischerova_115-143.pdf

Formánková, P. (2008). Kampaň proti „americkému brouku“ a její politické souvislosti. Paměť a dějiny, 1, 22–38.

Frouz, J., & Moldan, B. (Eds.) (2015). Příležitosti a výzvy environmentálního výzkumu. Karolinum.

Masarykova Univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, katedra environmentálních studií.

Gončarov, N. K. (1954). Dětský kolektiv v pedagogickém systému A.S. Makarenka. Pedagogika: časopis pro vědy o vzdělávání a výchově, 2. https://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=6974

Graham, L. R. (1993). Science in Russia and the Soviet Union: A Short History. Cambridge University Press.

Havelková, A. (2023). Ústní sdělení.

Herčík, F. (1950). Za pokrokovou materialistickou biologii. Nová mysl, 4, 318–330.

Hertl, D., & Adamec, J. (2019, 6. červen). Anton Makarenko. Pedagog, jehož odkaz komunisté vytunelovali. Český rozhlas Plus.

Hlaváčová, L. (2016). Teaching evolution and natural selection at Czech and British schools. e-Pedagogium, 16(3), 127–138. https://doi.org/10.5507/epd.2016.037

Horník, F., & Altmann, A. (1988). Vybrané kapitoly z didaktiky biologie III. Státní pedagogické nakladatelství.

Hrubý, K. (1961). Genetika. Nakladatelství ČSAV.

Janča, Z. (1980). Mládež a životní prostředí. ČÚV SSM & Česká státní spořitelna.

Jančaříková, K. (2008). Environmentální výchova na prvním stupni ZŠ. [Disertační práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta].

Joravsky, D. (1970). The Lysenko Affair. Harvard University Press.

Joravsky, D. (1986). The Origin of Lysenkoism. In T. D. Lysenko, Lysenko's Agrobiology: The Case of Soviet Science. University of California Press.

Jungr, A., Kopecký, J., & Haupt, J. (1964). Metodika přírodopisu pro pedagogické instituty: prozatímní učebnice. SPN.

Kimáková, K. (2022). Sprievodca didaktikou biológie. Prírodovedecká fakulta UPJŠ, Ústav biologických a ekologických vied. https://unibook.upjs.sk/sk/biologia-a-ekologia/1672-sprievodca-didaktikou-biologie

Kincl, M. (1955). Letní praktikum fyziologie rostlin. Státní pedagogické nakladatelství.

Kohák, E. (2000). Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky. Sociologické nakladatelství.

Kolář, F. (1959). Mičurinský kroužek na jednotřídní národní škole. Státní pedagogické nakladatelství.

Kolářová, H. (2006). Udržitelný rozvoj: Hledání cest, které nekončí. Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze.

Kolektiv autorů. (2022). Dějiny psané přírodovědci: Vývoj oboru Botanika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Komanová, E. (1987). Didaktika přírodovědy. SPN.

Kroufek, R., Jáč, M., Janštová, V., Pražáková, M., & Čiháková, K. (2020). Trends in Biology, Geology & Environmental Education Research in the Czech Republic from 2008 to 2018. Scientia in Educatione, 11(1), 43–58. https://doi.org/10.14712/18047106.1604

Křápek, M., & Šmarda, J. (2011). Společné práce velkého matematika s velkým biologem. Universitas - revue Masarykovy univerzity, 1.

Kříženecký, J. (1925, 8. ledna). Proč nejsem komunistou? Přítomnost, 52, 819–820.

Lang, J. (1970). Vybrané kapitoly z didaktiky biologie. SPN.

Lepešinskaja, O. B. (1950). Razvitie živoj materii v prirode. Gosudarstvennoje izdatelstvo.

Lysenko, T. D. (1948). Agrobiologie: Práce o otázkách biologie. Brázda.

Macura, V. (2008). Šťastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře). Academia.

Macura, V., & Podhajský, F. (Eds.). (2023) Šťastný věk: a další studie o literatuře a kultuře dvacátého století. Vybrané spisy Vladimíra Macury. Praha: Academia, 2023.

Markoš, A. (2015). Mitóza a amitóza. Vesmír, 94, 364. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-6/mitoza-amitoza.html

Matalová, A., & Sekerák, J. (2004). Genetika za železnou oponou: její potlačování a reinstitucionalizace v Československu. Moravské zemské muzeum.

Meadows, D. L., Meadows, D. H., & Randers, J. (1972). The limits to growth. Universe Books.

Moravec, J. (2016). Hnutí Brontosaurus jako fenomén volnočasové aktivity československé mládeže v letech 1974–1989 [Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu].

Möllerová, J. (2014). Vavilov, Nikolaj Ivanovič. botany.cz. https://www.botany.cz/cs/vavilov/

Müllerová, L. (2015). Termín "evoluce" a jeho vymezení a použití v českých a britských učebnicích přírodopisu a biologie. Scientia in educatione, 6(1), 40–79.

Novikov, G., A. (1953). Praktikum polní ekologie suchozemských obratlovců. Nakladatelství Československé akademie věd.

Olšáková, D., & Janáč, J. (2018). Kult jednoty: Stalinský plán přetvoření přírody v Československu 1948–1964.

Paměť národa. (nedatováno). Učitelé v zajetí komunistického režimu. https://www.pribehynasichsousedu.cz/media/ESEJ-U%C4%8Ditel%C3%A9-v-zajet%C3%AD-komunistick%C3%A9ho-re%C5%BEimu.pdf

Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J., & Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy (s. 225–257). Masarykova univerzita.

Patočka, J. (2012). Josef Velek: Ekologický ombudsman 80. let. Sedmá generace, 21(2), 15–17.

Petříček, V. (1980). Výchova mládeže k ochraně přírody a památkové péči a studijní tábory. Památky a příroda, 5(7), 386–392.

Petříček, V. (2005). Josef Velek aneb „Komu vadí stromořadí“. Ochrana přírody, 60(10), 318.

Pivko, D. (2001). How to teach about the evolution of nature? In Sborník s mezinárodní konference Didaktika biologie. Didaktika geologie. Současnost a perspektivy (s. 154–159). Univerzita Karlova.

Podroužek. L. (2011). Problematika vymezování a koncipování učiva přírodopisu v kurikulárních dokumentech základní školy z vývojového hlediska. Arnica, 1, 7–14.

Pringle, P. (2010). The Murder of Nikolai Vavilov: The Story of Stalin’s Persecution of One of the Twentieth Century’s Greatest Scientists. Simon and Schuster.

Rádl, E., Hermann, T. Markoš, A., & Neubauer, Z. (2006). Dějiny biologie. Díl 1. Academia.

Výzkumný ústav pedagogický v Praze. (2004). Rámcový vzdělávací program. http://www.vuppraha.cz/

Řehák, Š. (2012). Bohuslav Řehák: Zpracování pozůstalosti. [online]. Gymnázium Přírodní škola.

Sedlák, G. (2025). „Nejsme kukuřice“. Zápas o slovenský genofond se vede přímo na úřadu vlády, v hlavní roli ortoped. Lidové noviny. https://www.lidovky.cz/nazory/ockovani-covid-19-koronavirus-pandemie-vakciny-peter-kotlar-robert-fico.A250425_140019_ln_nazory_lgs

Schmiedtová, V. (2012). Malý slovník reálií komunistické totality. NLN, Nakladatelství Lidové noviny.

Simkanič, J. et al., (2021). Mé dětství v socialismu. Městská knihovna v Praze. https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/55/17/41/me_detstvi_v_socialismu.pdf

Skalický, J. (2020). Profesor Karel Hrubý – entomolog, genetik a pedagog. Živa, 68(1), 32–34.

Smolíková, D. (2006). Milena Rychnovská: Předávat nejen exaktní znalosti, ale také ideu. Sedmá generace. https://sedmagenerace.cz/predavat-nejen-exaktni-znalosti-ale-take-ideu/

Snyder, T. (2010). Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin. Basic Books.

Soyfer, V. N. (2005). Red Biology: The Story of Lysenko and the Politics of Science in the Soviet Union. Harvard University Press.

Statkin, M. N. (1953). Metodika přírodopisu v počáteční škole. Státní pedagogické nakladatelství.

Šimíček, P. (2013). Slib výchovného pracovníka z roku 1971. Moderní dějiny: vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky. https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/slib-vychovneho-pracovnika-z-roku-1971/

Trebichavský, J., & Šíma, P. (2019). Lysenko a lysenkismus: Případová studie z dějin vědy. Biologie a didaktika, 12(1), 1–10.

Valová, M. (2013). Jaroslav Kříženecký a jeho boj za genetiku. Akademický bulletin AV ČR, 10, 1–3.

Vejrosta, M. (2014). Lysenko a československé zemědělství: Příběh jednoho omylu. Moderní dějiny, 22(1), 7–26.

Vnenk, P. (1999). Hnutí Brontosaurus [Ročníková práce, Univerzita Palackého v Olomouci].

Zajoncová, D. (2005). Z historie nevládní ochrany přírody. Veronica: Časopis pro ochranu přírody a krajiny, (1), 1–4.

Zirkle, C. (1949). Death of a Science in Russia: The Fate of Genetics as Described in "Pravda" and Other Soviet Documents. University of Pennsylvania Press.