Vyjádření k diplomové práci studentky Univerzity Pardubice s názvem „Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních Agend 21“

Marie Petrová
Reakce na článek Co vše lze psát do diplomové práce, aneb Podle čeho se hodnotí kvalita odborných textů na (některých) vysokých školách? a především na v něm kritizovanou diplomovou práci Evy Šlapákové: Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice, vztahuje se též na posudky zadavatele a oponenta.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Vyjádření k diplomové práci studentky Univerzity Pardubice s názvem „Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních Agend 21“

2013-03-19 10:34:37

Marie Petrová

Reakce na článek Co vše lze psát do diplomové práce, aneb Podle čeho se hodnotí kvalita odborných textů na (některých) vysokých školách? a především na v něm kritizovanou diplomovou práci Evy Šlapákové: Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice, vztahuje se též na posudky zadavatele a oponenta.

Autorka DP mě se sdělením tématu práce požádala e-mailem o dodání informací, týkajících se financování MA21 z Revolvingového fondu MŽP. Nabídla jsem jí konzultaci. Pokud jsem z naší komunikace mohla posoudit, bylo zřejmé, že se studentka v dané problematice příliš neorientuje. Podobnou zkušenost udělala i některá jí oslovená města. E-mailová prosba o pomoc s DP - informaci o výši podpory MA21 z Revolvingového fondu MŽP (tedy o údaj, jež měl být v rámci práce zkoumán a posuzován z hlediska efektivity využití) jsem dostala 23. dubna 2012. Pozoruhodné v této souvislosti je pak datum u oficiálního prohlášení v úvodu odevzdané diplomové práce – následující den, 24. dubna 2012.

Mnou nabídnutou konzultaci studentka nevyužila. Zato použila ve své práci části mého textu z roku 2005, kterým jsem popsala místní Agendu 21 v úvodu brožury kolektivu autorů (Místní Agenda 21 – Informace, postupy, kritéria). Z kapitoly vzala pár vět a zkopírovala – v jiném sledu, vytržené z kontextu – a bez citace. Vyztužila jimi sice popis problematiky, v celkovém vyznění její práce jsou pak ale v rozporu s jejími dalšími tezemi a závěry.

Jak je možné, že tato práce prošla přes zadavatele (na výbornou) a oponenta (velmi dobře)? Částečnou odpověď na tuto otázku poskytnou samy hodnotící posudky – vyvolávají totiž víc otázek, než odpovědí.

Vedoucí diplomové práce doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, CSc vidí tato hlavní pozitiva:

1/ „…autorka nejen nastudovala stávající klišé a pozměněné poměry v Agendách 21, …“

Nikde není zmínka o tom, co jsou stávající klišé a co nebo jaké jsou nepozměněné (tedy zřejmě původní či pravé) poměry v Agendách 21. 21 pozměněné? Co jsou to konkrétně „poměry v Agendách 21“ a vůči čemu jsou „ pozměněné“? Vedoucí práce tu v posudku zřejmě představuje jakýsi zásadní střet koncepcí, který ale není nikde vysvětlen.

2/ „…ale snažila se i porozumět i drobné logice věci vyplývající z odlišného přístupu MŽP a NSZM k tématu jako takovému.“

Co je míněno „porozuměním drobné logice věci“ ( a jaké vůbec „věci“?) a kde je v tom obsaženo ono hlavní pozitivum práce není zřejmé. Zejména za situace, kdy „…není zcela zřejmý vztah hodnotících kritérií a hodnoceného předmětu“(posudek oponenta). Dále ad bod 1/ „ odlišný přístup MŽ a NSZM“ - ale od čeho odlišný? Jaký je ten „neodlišný“ - a zřejmě dle paní docentky správný a kdo ho realizuje? Vysvětlení chybí.

Místní Agenda 21 nemá “jedinou správnou“ interpretaci co do formální realizace, od které by se někdo mohl odklonit“. Místní Agenda 21 je téma, popsané na jedné stránce pětisetstránkového dokumentu Agenda 21(kapitola 28) a jmenuje se „Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21“. Je to apel, inspirace, hlavní zásady - námět, kterak směřovat k udržitelnému rozvoji. Nejlépe trvale udržitelnému. Této výzvy se chopila města i neziskovky (zejména environmentální) na celém světě, každý podle svého, ale s respektováním základních principů. Udržitelný rozvoj musí zahrnovat starost o životní prostředí i oblast sociální a ekonomickou. Veřejnosti nabídnout podíl na rozhodování (doopravdy, ne jen na“jako“) Provázat vše je obtížné, kritickými místy jsou oblasti průniku, tam, kde se střetávají protichůdné zájmy různých oblastí. V České republice jsou ale města - hlavně ta kriticky hodnocená v DP (a taky jedna malá obec a jeden mikroregion), kde „se‘‘ to daří. A měří. A sdílejí se zkušenosti. A někdy je oceňuje svět.

3/ „Práce je přínosná především z hlediska praxe municipalit, které realizují programy místní Agendy 21“ Nejen já bych chtěla slyšet o využití a přínosu této práce skutečně od MA21 realizujících municipalit. Které to jsou? Zatím jsme pouze svědky minimálně velkého pohoršení ze strany municipalit, spolupracujících s diplomantkou na této práci. A také jejich fundovaných rozborů, kterými se proti DP vymezují. Práci nepovažují za konstruktivní kritiku, podloženou argumenty, nýbrž za diskreditaci, vycházející přinejmenším z nedostatečného pochopení problematiky (předmětu zkoumání).

4/ „ Autorka se nebála kritiky…“ To opravdu ne. Viz odstavec výše, poslední věta. „…dat o nekvalitních postupech…“ Data? Která to jsou? „…ani sběru informací a (zde patrně má být „o“) skutečné podstatě organizace Agend 21 v ČR.“ Dost nesrozumitelné sdělení. Opět jaksi náznakem sděluje vedoucí práce, že skutečná podstata organizace Agend 21 v ČR není nic moc, či je přímo cosi nedobrého, patrně též běžnému pohledu skrytého, což se odvážné diplomantce podařilo odhalit a bez obalu popsat (a dále prezentovat).

A hlavní negativa:

„…bezesporu zejména omezená práce až nulová práce s cizojazyčnými texty a tím také nedostatek srovnatelných informací z procesů a Agend 21 v zahraničí.“ Projevil se tento – z pohledu vedoucí práce – hlavní nedostatek na celkovém hodnocení? Stupněm „Nelze hodnotit.“Proč je to tedy největší negativum? Když něco nelze hodnotit, pak - domnívám se -je to za daných okolností irelevantní (z principu ani negativní ani pozitivní). Což ale patrně není tento případ.

„Tento aspekt srovnání Agend 21u nás v práci formálně chybí.“ Formálně??...

„ Na druhou stranu u srovnání v ČR je jisté, že jsou srovnány zhruba souměřitelné veličiny, což u cizích zdrojů nelze vždy potvrdit.“ Souměřitelné veličiny v ČR srovnávány nejsou, viz rozbor Ing. arch. Říhy a dalších. Poslední věta mi nedává smysl je na zpracovateli, aby našel souměřitelné veličiny, chce-li je porovnávat. Také nevím, kdo by měl co (a komu) „potvrdit“.

Posudek vedoucí DP má datum shodné s konáním konference, kde byly závěry práce veřejně prezentovány. Oponentský posudek byl vypracován až později.

Oponent:

Hlavní pozitiva:

1/ „práce se zdroji, které nejsou snadno přístupné, samostatně je analyzovat a interpretovat.“ Naproti tomu týž oponent (v posudku k publikaci ve sborníku) říká :“Pro hledání problémů analyzovaných měst autorka čerpala prakticky výhradně z mediálních zpráv. Doporučuji doplnit o odborné zdroje.

2/“ Práce je přínosná především z hlediska praxe municipalit, které realizují programy místná Agendy 21“ - shoda s hodnocením vedoucí DP. Domnívám se, že tuto tezi může přijmout bez problémů pouze někdo, kdo se s MA21 a její realizací nesetkal. Zatím čtyři nejúspěšnější municipality sepsaly svoje negativní vyjádření. Ráda bych věděla, v čem konkrétně by měla být tato DP municipalitám užitečná. A to i v souvislosti s dalším hodnocením oponenta:

Hlavní negativa:

1/ „Práci se zahraniční literaturou nelze hodnotit, protože práce je do značné míry zakotvena v českém prostředí…“ Stejný otazník, jako u hodnocení vedoucí DP – cosi nelze hodnotit, protože to není vzhledem k zadání relevantní, nebo to autorka opomněla? „Nelze hodnotit“ nesnižuje celkové hodnocení práce. To by ukazovalo na první variantu – pak ale lze těžko hovořit o „hlavním negativu“ a dávat následné doporučení k „využití zahraničních pramenů.“

2/„…Není zcela zřejmý vztah hodnotících kritérií a hodnoceného předmětu. Jinými slovy:hodnocené indikátory nemusí mít žádný vztah k hodnoceným projektům MA21.“ S tím lze bez výhrad souhlasit. Co tedy ale potom autorka vyzkoumala? Vztah hodnotících kritérií a hodnoceného předmětu považuji za něco samozřejmého, podmínku nutnou (nikoliv postačující). Z čeho pak - při výše uvedeném konstatování - ale vychází např.„výborná minus“ za logiku struktury práce?

Lze tomu rozumět tak, že již zadáním práce a jejím názvem bylo rozhodnuto o tom, že buď se nepotká metodika a indikátory s předmětem zkoumání (dost problém) nebo je to téma příliš složité pro DP (kdyby mělo být zpracováno odpovídajícím způsobem). Proč byla práce tak zadána a navíc tak vehementně šířena dál (konference, časopis, obojí inzerováno na široké mailing listy)? Přes nesouhlasné stanovisko oponenta k publikaci bez přepracování?

Jestliže ale oponent přesně pojmenovává klíčový problém diplomové práce, proč její pochybný výsledek hodnotí velmi dobře? Aby pak doporučil přepracování ve svém dalším oponentním posudku k publikaci ve sborníku z konference (mimořádné číslo elektronického časopisu). Není to trochu pozdě? Kdo a proč objednává oponentský posudek při publikování již přednesených příspěvků do sborníku? (Největším pozitivem je i pro oponenta také využití výstupů práce městy. Není zřejmé, jaké výstupy by měla města využívat. Na to ale asi odpoví nejlépe města sama.

Jako příspěvek vysoké školy do tolik potřebné společenské diskuse o udržitelném rozvoji moc smutné.

P. S.: vedoucí práce společně s konzultantem i oponentem podali do jedné z výzev kritizovaného Revolvingového fondu MŽP 6 projektů na místní Agendu 21. Nebyli úspěšní. Kritéria hodnocení byla ale dopředu transparentně nastavena a neúspěšní žadatelé byli písemně vyrozuměni se zdůvodněním zamítnutí žádosti.

Nebudu spekulovat o tom, jak to souvisí s touto diplomovou prací. V každém případě zůstávají nepříjemné otázky. Proč to všechno? Qui bono?

Ing.arch. Marie Petrová,

výkonná tajemnice Pracovní skupiny pro místní Agendu 21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj

 

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)