Životní prostředí, ekonomie, přírodní vědy, aneb jak to vlastně je?

Jiří Landa
Autor – vystudovaný chemik – v příspěvku z pohledu fyzikálního kriticky hodnotí současnou orientaci lidské společnosti na ekonomický růst.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Životní prostředí, ekonomie, přírodní vědy, aneb jak to vlastně je?

2008-01-05 10:25:59

Jiří Landa

Autor – vystudovaný chemik – v příspěvku z pohledu fyzikálního kriticky hodnotí současnou orientaci lidské společnosti na ekonomický růst.

V současné době se mnoho hovoří o globálním oteplování. Zdá se, že o tomto problému hovoří kdekdo, a tváří se při tom, že všemu rozumí. Základní chybou je, že se v současnosti veškeré hodnoty přepočítávají na peníze. Ve skutečnosti je však nutné přepočítávat hodnotu výrobků, věcí atd. na energii použitou k jejich výrobě, případně na změnu entropie (resp. na její zvýšení, tzn. zvýšení neuspořádanosti), ke které při jejich výrobě dojde.

Už na střední škole jsem pochopil, že při průmyslové výrobě se člověk v továrnách pere s přírodou, zejména s termodynamikou. Bohužel si to spousta lidí neuvědomuje. Zejména ekonomové o tomto nemají ani tušení. Na několika názorných příkladech se pokusím vysvětlit rozdíl:

Představme si studenta vysoké školy, řekněme ekonomické. V podmínkách této školy by bylo, že každý student musí na začátku studia zasadit stromek a během studia o něj pečovat. Pokud by stromek zahynul, musel by student pěstovat jiný, a na diplom si počkat, dokud nedoroste do patřičného věku. Takový stromek se nedá za peníze koupit.

Většina dnešních výrobků je záměrně dělaná tak, aby se nedala opravit a aby se rozbila co nejdříve po skončení záruční doby. Je snaha u většiny opravitelných výrobků vyměňovat co největší části, a drobné výrobky vyhazovat. To je ale škoda, navíc je do ceny opravy příliš vysoko započítána lidská práce a příliš nízko energie potřebná k výrobě.

Do třetice – doprava a normalizace. Doprava zatěžuje (a ve většině případů zbytečně) ekosystém. Spousty zboží jsou bez větší nutnosti dopravovány tam a zpět. Jsou lidé kteří zbytečně létají na „důležitá“ jednání na otočku z Prahy do Bruselu atd. Dnešní automobily vypadají stejně, ale mají stejné jen rozměry pneumatik a žárovky. Na co ale má např. Ford jiné náhradní díly než např. Škoda. Toto je jen příklad. Tam kde se výrobci musejí shodnout na normalizaci, tak se shodnou – např. u rozměrů pneumatik. To je známka, že to jde. Pak jsou ale oblasti, kde se shodnout nemusí, tak se hlavně naschvál neshodnou. Podívejte se například na to, kolik je různých rozměrů „knoflíkových“ baterií.

Typickým příkladem plýtvání, ale také zvrácenosti dnešního světa jsou též „ekologické“ sluneční elektrárny, které jsou schopny maximálně vrátit energii do nich vloženou při jejich výrobě a vyplatí se jen díky pochybným „ekologickým“ dotacím. Toto je prosím vydáváno jako alternativní zdroj energie, který má být šetrný k přírodě!!!

Taktéž ukládání CO2 do země nepovede k ničemu jinému, než je zvýšení spotřeby primárních zdrojů, potřebných na separaci CO2 a jeho uložení. Ukládání CO2 tedy vlastně způsobí jeho větší produkci. Ještě se státy ani pořádně nedohodly na snižování emisí CO2 a už je tu snaha ukládat CO2 do podzemí a ušetřenou kapacitu prodat.

Když jsem řekl jednomu svému známému (má za jménem honosný titul MBA), že hospodářský růst – tak jak ho prosazují ekonomové – odporuje fyzikální realitě, tak se mně zeptal, jestli bych si vybral druhou větu termodynamiky nebo gravitační zákon; dodal že musí dát lidem práci a peníze. Typická odpověď ekonoma. Já si nemohu vybrat gravitační zákon ani druhou větu termodynamiky. Obojí je jen nedokonalý popis okolního světa, a já ani nikdo jiný s tím nic nenadělá. Je tedy drzost, když ekonom mluví o ekologii, a ještě větší, když při tom mluví o penězích.

Současné chování lidí se dá přirovnat ke kvasinkám v uzavřeném sudu, které vyhlásily soutěž v kapitalistickém hospodaření, která z nich vyrobí víc alkoholu. Ale nakonec je alkohol všechny zabije. I z dějin lidstva jsou známy obdobné příklady – asi nejznámější je Velikonoční ostrov, kde byla nádherná příroda a lesy, a dobré podmínky pro život lidí. No a místní obyvatelé si to užívali tak že se přemnožili. Vykáceli a spotřebovali lesy a začli mít nouzi. Jako modlitbu bohům za lepší časy začali vyrábět sochy. Nakonec mezi sebou válčili a sochy si navzájem zporáželi. Dokonce byly v hrobech nalezeny stopy kanibalizmu. Podobná situace teď ovšem hrozí globálně.

Závěr

Odezva přírodních systému na výše uvedené lidské chování je neznámá. Podle posledních trendů se ale zdá, že naše krásná planeta s druhem homo sapiens zúčtuje, což nastane – podle mého názoru – do dvaceti let. Jiná, ovšem z pohledu dnešního světového názoru, který bych označil jako „ekonomizmus“, nepravděpodobná varianta je, že by se druh homo sapiens začal chovat tak, aby si přívlastek sapiens zasloužil.

Máme jen dvě možnosti:

  • stát se opravdu homo sapiens,
  • nebo přijde krize, jejíž rozměry si těžko dokážeme představit či předpovědět a proti níž byla druhá světová válka jen nevinnou dětskou hrou.

Bohužel, zdá se také, že druhá možnost je nevyhnutelná.

Pro ty co chtějí pomoci naší planetě, její přírodě, i lidem, bych doporučil pro začátek studium základních principů termodynamiky. Termodynamika je obtížná věda, ale není nezbytně nutné ji znát do podrobností. Je však nezbytně nutné pochopit její základní principy, to že každá činnost má své důsledky. Jedině tak je možné naší planetu zachránit. Ke studiu bych doporučil zejména knihy níže uvedené.

Celkově by lidem také pomohlo, kdyby svoje žebříčky hodnot změnili, místo majetku by si začali vážit poznání, a také lidí co opravdu něco dokážou – místo sportovců a jiných „celebrit“.

Literatura

  • FEYNMAN, Richard P., et al. Feynmanovy přednášky z fyziky. Praha : FRAGMENT, 2007. 168 s. ISBN 80-253-0391-8.
  • NOVOTNÝ, Vladimír. Fyzikální chemie pro 3. ročník SPŠ chemických a s chemickým zaměřením. Praha : Nakl. techn. lit., 1984. 275 s.
  • MOORE, W.J. Fyzikální chemie. Praha : SNTL, 1981. 976 s.
  • Vesmír. Vesmír s.r.o. 1871- , roč. 1, č. 1-. 12x ročně. ISSN 1214-4029.
    • Například články:
    • LOŽEK, Vojen. Hrozba klimatických změn. Vesmír. 2007, roč. 86, č. 11, s. 702. ISSN 1214-4029.
    • SVOBODA, Jiří, SVOBODOVÁ, Jindřiška. Reálné cesty snižování emisí oxidu uhličitého : Co nás asi čeká v energetice a s čím je vhodné začít již dnes. Vesmír. 2007, roč. 86, č. 10, s. 655. ISSN 1214-4029. Dostupný z WWW: <http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=7433>.
    • ŠVEJNAR, Pavel, MÁSLO, Karel. Stabilita elektrizační soustavy : Systém provázaný jako živý organizmus. Vesmír. 2007, roč. 86, č. 1, s. 30. ISSN 1214-4029. Dostupný z WWW: < http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=7053>.)

Autor se profesně věnuje matematickému modelování se zaměřením na ukládání jaderných odpadů.