Souznění v pospolném společenství
DOI:
https://doi.org/10.14712/18023061.137Abstrakt
Žijeme v bytostném sepětí s kosmem. Mentální profil vrůstá do tváře krajiny. Idea součinnosti v přirozeném prostoru je idea symbiogeneze. Idea organické jednoty, sounáležitosti. Člověk a příroda mají společnou fysis. Lpění na kontinuitě trvání (jako na záruce ontologického statusu identity) míjí svou pozorností přirozený svět. Pojetí světa jako dobrého či zlého tvaruje okolní svět. Tvářnost vyvstává v interakcích. Tvář se rodí ze střetu. Střet je těhotenstvím světa. Alegorie tvorby: květ. V umělém světě tržního prostředí velkoměsta došlo k totální devastaci přirozeného vztahu symbiotické spjatosti subkultur biotopu. Smrt smyslu a vyvlastnění bytí. Otroci marnosti podřizují vše své spokojenosti. Nómos vychází z arché. Možnost znovunalezení lidské identity v hloubce přináležitosti k Zemi, v pocitu kosmu jako domova a oddanosti ke zření skutečnosti, jak se nám otevírá sama ze sebe.
Metriky
Stahování
Publikováno
Jak citovat
Číslo
Sekce
Licence
Vydávání časopisu probíhá v souladu s českým právem, zvláště Tiskovým zákonem 46/2000 Sb. a
Autorským zákonem 121/2000 Sb. a také zákony Evropské Unie. V souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění, je držitelem práv k publikovaným textům vždy jejich autor/ka. Časopis má pouze právo užít text ve smyslu jeho rozšíření prostřednictvím své tištěné i elektronické formy s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 písm. b) autorského zákona.