Touha po jednotě je základem myšlení, které má dlouhodobou perspektivu; z této duchovní roviny vychází náš emocionální i kognitivní rozvoj. Článek rozebírá souvislosti života s organizační strukturou, ve které se odehrává. Samozřejmě jde opět o čistě osobní hledisko; záměrem je podat vysvětlení komplementární, které nepovede ke kritickým střetům. Takový přístup je také nutností, pokud chceme překonat dualismus a směřovat k jednotě života. Směřování k udržitelnosti je jedno, o když dává každému dostatečný prostor. To je však ideálem; současná realita je zlomený svět.