Informovanost o změně klimatu a postoje dospívajících v České republice

Obsah hlavního článku

Jan Skalík

Abstrakt

Tato studie analyzuje povědomí o změně klimatu u českých dospívajících studentů a zabývá se jejich souvisejícími postoji. I když většina studií popisuje vliv dostupných informací na skutečné chování jako poměrně malý, autor chce upozornit na to, že vliv znalostí na určité chování může být významný z dlouhodobého hlediska, přičemž pro tento závěr dosud chyběly akademicky podložené argumenty, a to z metodologických důvodů (Bas, 2010). Hlavním cílem této explorativní studie je tak ukázat názory českých adolescentů na problematiku klimatických změn, a to ve vztahu k informačním zdrojům, jimž důvěřují, a také ve vztahu k určitým druhům informací v oblasti změny klimatu – jež jsou součástí dokumentů, procesů, podmínek nebo číselných údajů.

Vzorek studentů z Masarykovy univerzity a z několika středních škol v České republice se (dle vlastního výběru) zúčastnil kvantitativní studie zaměřené na jejich znalosti změny klimatu, na informační zdroje, které používají, a na pro-environmentální postoje.

Šetření odhalilo extrémně nízkou úroveň znalostí studentů. Byla nalezena úzká spojitost mezi množstvím studentům dostupných informací a jejich hodnocením závažnosti klimatických změn. Důvěra studentů ve vědecké poznatky a jejich snaha se neopírat pouze o jediný zdroj informací korelují s jejich povědomím. Studenti, kteří velmi dobře rozumí změnám klimatu, jsou většinou post-materialisté. Na druhé straně, dobře informovaní studenti necítí větší obavy a nejsou více globálně orientovaní než ostatní. I když jasná korelace mezi vědomím a úrovni spotřeby nebyla nalezena, platilo, že čím lépe jsou studenti informováni, tím více se cítí osobně zodpovědni za změnu klimatu. Ženy nemají v průměru lepší informace než muži, ale pocit osobní odpovědnosti je mnohem silnější u žen. Studie tedy potvrdila obecné předpoklady o vágním povědomí o změně klimatu ve specifickém kontextu, jímž se zabývala, a představila rozdělení české studentské populace, což lze dále využít například v sociálním marketingu.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Skalík, J. (2015). Informovanost o změně klimatu a postoje dospívajících v České republice. Envigogika, 10(4). https://doi.org/10.14712/18023061.472
Sekce
Recenzované články
Biografie autora

Jan Skalík

Katedra environmentálních studií
Fakulta sociálních studií
Masarykova univerzita, Brno

Reference

Ajzen, I. (1991). Theory of Planned Behaviour. Amherst: University of Massachusetts.

Ajzen, I., Gilbert Cote, N. (2008). Attitudes and the Prediction of Behavior. Attitudes and attitude change. New York: Psychology Press.

Bamberg, S., Moser, G. (2007). Twenty years after Hines, Hungerford, and Tomera: A new meta-analysis of psycho-social determinants of pro-environmental behaviour. Journal of Environmental Psychology. 27: 14–25

Bas, G. (2010). The Effects of Multiple Intelligences Instructional Strategy on the Environmental Awareness Knowledge and Environmental Attitude Levels of Elementary Students in Science Course. International Electronic Journal of Environmental Education. (1) 1: 53-80

Case, D. O. (2012). Looking for information: A survey of research on information seeking, needs and behavior. Emerald Group Publishing.

COI. (2006). Attitudes to Climate Change – Youth Sample. (Assessed on 14 September 2014); Available from: www.defra.gov.uk/environment/climatechange/uk/individual/attitudes/pdf/ccresearch-toplines-youth-0606.pdf

Cordano, M., I. Hanson Frieze, Kimberly M. Ellis. (2004). Entangled Affiliations and Attitudes: An Analysis of the Influences on Environmental Policy Stakeholders' Behavioral Intentions. Journal of Business Ethics. 49 (1): 27–40.

Dosedlová, J. et al. (2015) Optimism and Health-related Behaviour in Czech University Students and Adults. In 5th ICEEPSY International Conference on Education & Educational Psychology, Procedia - Social and Behavioral Sciences. 171: 1051-1059

Ďurďovič, M. (2013) Postoje k ochraně životního prostředí a jejímu financování. In. Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

European Commission. (2004). Special Eurobarometer. 217/EB62.1/2004. Attitudes of European citizens towards the environment.

European Commission. (2008a). Special Eurobarometer 295/EB69.2/2008. Attitudes of European citizens towards the environment.

European Commission. (2008b). Special Eurobarometer. 300/EB69.2/2008. Europeans' attitudes towards climate change.

European Commission. (2009a). Special Eurobarometer. 313/EB71.1/2009. Europeans' attitudes towards climate change.

European Commission. (2009b). Special Eurobarometer. 322/EB72.1/2009. Europeans' attitudes towards climate change.

European Commission. (2013). Special Eurobarometer. EBS409. 2013. Europeans' attitudes towards climate change.

European Commission. (2014). Special Eurobarometer. EBS416. 2014. Attitudes of European citizens towards the environment.

Flavin, C. (2008). Low-carbon energy: a roadmap. Worldwatch Institute: Washington

IPCC. (2014). Summary for Policymakers. In: Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [Field, C.B., V.R. Barros, D.J. Dokken, K.J. Mach, M.D. Mastrandrea, T.E. Bilir, M. Chatterjee, K.L. Ebi, Y.O. Estrada, R.C. Genova, B. Girma, E.S. Kissel, A.N. Levy, S. MacCracken, P.R. Mastrandrea, and L.L. White (eds.)]. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA, pp. 1-32.

Kaiser, F. G. (2006). A moral extension of the theory of planned behavior: Norms and anticipated feelings of regret in conservationism. Personality and Individual Differences. (41): 71–81.

Krejčí, J., Čížek, T., Vávra, M. (2012) Životní prostředí: ISSP 2010 - Česká republika. Praha : Sociologický ústav AV ČR, v.v.i

Lee, K. (2011). The role of media exposure, social exposure and biospheric value orientation in the environmental attitude-intention-behavior model in adolescents. Journal of environmental psychology. 31(4), 301-308.

Lorenzoni, I., Nicholson-Cole, S., Whitmarsh, L. (2007). Barriers perceived to engaging with climate change among the UK public and their policy implications. Global environmental change. 17 (3): 445-459.

McKenzie-Mohr, D. (2013). Fostering sustainable behavior: An introduction to community-based social marketing. New society publishers.

Mead, E., Roser-Renouf, C., Rimal, R. N., Flora, J. A., Maibach, E. W., Leiserowitz, A. (2012). Information seeking about global climate change among adolescents: The role of risk perceptions, efficacy beliefs, and parental influences. Atlantic journal of communication. 2012; 20(1), 31-52.

Milfont, T. L., Duckitt, J. (2010). The environmental attitudes inventory: A valid and reliable measure to assess the structure of environmental attitudes. Journal of Environmental Psychology. 30(1), 80-94.

Inglehart, R. (1995). Public Support for Environmental Protection: Objective Problems and Subjective Values in 43 Societies. Political Science and Politics 28. (1): 57–72.

Robinson, J. P., Shaver, P. R., & Wrightsman, L. S. (Eds.). (2013). Measures of Personality and Social Psychological Attitudes: Measures of Social Psychological Attitudes (Vol. 1). Academic Press.

Řeháková, B. (2004). Who are the Czech Materialists, Post-materialists, and Those Who Are ‘Mixed’, and How Do They Differ in Their Opinions and Attitudes on Selected – Primarily Political – Subjects. Sociologický časopis 9 (1): 35–52.

Schor, J. B. (2014). Climate discourse and economic downturns: The case of the United States, 2008–2013. Environmental Innovation and Societal Transitions. 13, 6-20

Scruggs, L., & Benegal, S. (2012). Declining public concern about climate change: Can we blame the great recession? Global Environmental Change. 22(2), 505-515.

Stevenson, K. T., Peterson, M. N., Bondell, H. D., Moore, S. E., Carrier, S. J. (2014). Overcoming skepticism with education: interacting influences of worldview and climate change knowledge on perceived climate change risk among adolescents. Climatic Change. 126(3-4), 293-304.

Šaradin, P. (2007). Czech Republic. The Influence of the Strong Bi-polarization. Pavel Šaradin, Eva Bradová eds. Visegrad Votes. Parliamentary Elections 2005–2006. Olomouc: Univerzita Palackého.

Van Meergeren, P. Hoofdstuk. (1995). Achtergronden van milieugedrag. Milieuvoorlichting. Model voor planmatige voorbereiding. Amsterdam: Boom.

Warnars, L. (2008). Aware of the Environment? Or the Environment is aware? Nijmegen: Radboud University.

Watson, R. T., Corbett, J., Boudreau, M. C., Webster, J. (2012). An information strategy for environmental sustainability. Communications of the ACM. 55(7), 28-30.

Wray-Lake, L., Flanagan, C. A., Osgood, D. W. (2010). Examining trends in adolescent environmental attitudes, beliefs, and behaviors across three decades. Environment and Behavior. 42(1), 61-85.

Zelezny, L. C. (1999). Educational interventions that improve environmental behaviors: A meta-analysis. The Journal of Environmental Education, 31(1), 5-14.